Herz se novým filmem pouští na sudetský led

Praha – V malé vesnici v Sudetech se mezi rokem mnichovské dohody 1938 a rokem 1945, kdy končí válka a začíná odsun, odehrává nový film Juraje Herze. Snímek s názvem Habermannův mlýn, který je založen na skutečných událostech, natáčí v těchto dnech v okolí Vlašimi. Tragický příběh mlynáře Huberta (ve filmu Augusta) Habermanna zachytil už také třeba dokument Milana Maryšky a Petra Jančárka, literárně jej zpracoval ve své knize Josef Urban, který je také spoluautorem scénáře.

Společně s Wolfgangem Limmerem, neboť film vzniká v česko-německé kooprodukci. Scénář ke snímku s podtitulem „Nevinní umírají ve válce první“ podle tvůrců sice vznikl na motivy Urbanovy knihy, kromě jména, respektive příjmení, ústředního hrdiny ale nemá se skutečnými postavami nic společného.

Příběh začíná rokem 1938. Sudetský Němec August Habermann je ve vesnici vážený muž, majitel mlýna a lesní pily. Ožení se s Češkou Janou, která je napůl Židovka. Habermannovi to nevadí, nemá s politikou ani s nacionalistickou ideologií nic společného. Válka ho ale dostihne a jeho žena i dcera jsou transportovány do Terezína. Když se po skončení války vrátí domů, Habermanna nenajdou. Češi ho z pomsty a z nenávisti k Němcům umučili.

Juraj Herz natáčí nový film (zdroj: ČT24)

„Člověk vypadá, že je charakterní, ale pak se změní doba a projeví se. Lidé jsou slabí, každý z nás,“ říká Karel Roden, který hraje Habermannova přítele Březinu. Na podzim začne točit další snímek s válečnou tematikou – drama Lidice, v režii Alice Nellis. Hlavní postavu mlynáře v Herzově filmu ztvárnil německý herec Mark Washke. V dalších rolích se představí Hannah Herzsprungová, Zuzana Kronerová nebo Oldřich Kaiser.

Vina se zdědit nedá, věci je ale třeba uvést na pravou míru

Juraje Herze k natočení sudetského příběhu vedla i osobní zkušenost. Režisér, který od své emigrace na konci 80. let působí i v Německu, žil před válkou v německé vesnici v pohraničí. Němci jeho rodině prý pomáhali, ale když jim Herzova rodina po návratu z koncentračního tábora v Sachsenhausenu (Herzovi bylo deset) chtěli poděkovat, nenašli je.

„Všichni už byli vystěhovaní. Na jejich místě byly rodiny, které si vzaly jejich majetek, a ti, kteří pomáhali Němcům, se stali funkcionáři, pak předsedy KSČ…,“ vzpomíná Herz. Habermannův mlýn je pro něho částečným vyrovnáním s minulostí. Věří, že forma i obsah přispějí k vyrovnání se s minulostí i u ostatních lidí, kteří tragickou válečnou a těsně poválečnou dobu prožili. „Je to pro mě – neříkám msta, ale uvedení věcí na pravou míru,“ dodal režisér.

„Problém mezi Čechy a Němci se může odehrát kdekoli, vina se nedá zdědit,“ dopnil německý producent snímku Karel Dirka. „Je správná doba pro tento film, protože vzájemné vztahy se musí upravit,“ domnívá se. Rád by, aby Habermannův mlýn byl uveden na příštím ročníku Berlinale. Do českých kin by měl vstoupit na jaře 2010.