Praha - Až do uzavření budovy před rekonstrukcí je možné v Národním muzeu obdivovat kulturu předhistorického lidu, který sídlil ve Vlíněvsi na Mělnicku. Expozice zahrnuje výsledky zhruba desetiletého archeologického výzkumu. Archeologický ústav Akademie věd zkoumá společně s Ústavem pro pravěk a ranou dobu dějinnou Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a Národním muzeem vlíněveskou pískovnu už od roku 1999. Prozkoumal za tu dobu desítky hektarů sídlišť a pohřebišť od počátků eneolitu, tedy od 3. tisíciletí před naším letopočtem, až po dobu stěhování národů na konci 5. století našeho letopočtu.
Kulturu předhistorického lidu Mělnicka nabízí Národní muzeum
Je možné, že právě takové výstavy budou v budoucnosti ohroženy, jestliže se uskuteční restrikce rozpočtu Akademie věd. Státní dotace Akademii má totiž podle vládních materiálů během tří let klesnout zhruba o polovinu. „Ústav na ně prostě nebude mít,“ uvedla mluvčí Archeologického ústavu Jana Maříková-Kubková.
Ve stálé expozici oddělení prehistorie v hlavní budově Národního muzea na Václavském náměstí vystavují archeologové to nejcennější, co se jim podařilo během desíti let rozsáhlým plošným průzkumem objevit. Návštěvníkům představují pohřební zvyklosti a vybrané nálezy ze sídlišť lidí starší doby bronzové. Autoři výstavy upozorňují především na zajímavé detaily laténských šperků nebo na unikátní pohřeb bojovníka z pozdní doby římské.
Součástí expozice je také ukázka proměny krajiny za posledních 50 let na leteckých fotografiích okolí Vlíněvsi.