New York - Když nahrál americký pozounista a skladatel Glenn Miller se svým orchestrem swingovou desku In the Mood, zrodil se fenomén, který neměl obdoby. V následujících třech a půl letech big band ovládl hitparády i tančírny a udával tón v populární hudbě. Přestože výjimečnou kariéru brýlatého kapelníka předčasně ukončila jeho tragická smrt v prosinci 1944, jím proslavené skladby nezapadly a své příznivce si nacházejí i dnes. Bez Millerovy hudby se neobešel snad žádný válečný film. Skladby jako zmíněná Moonlight Serenade (1939), In the mood (1939), Tuxedo Junction (1939) nebo Chattanooga Choo Choo (1942) s typickou sekvencí houkajícího vlaku patří už řadu let k nejznámějším jazzovým standardům. Přitom to Miller neměl se soudobými hudebními kritiky vůbec jednoduché.
Bez hudby Glenna Milera se neobešel žádný válečný konflikt
Mnozí mu vyčítali, že se příliš odklonil od jazzové formy. V jeho podání splýval jazz s taneční hudbou. Výsledkem ovšem byly na parket zvoucí swingové rytmy, jimž se ubránil málokdo. „Glenn měl nejmuzikálnější puls Ameriky…Věděl, co posluchačům udělá radost,“ vysvětloval v roce 2004 basista Herman Alpert z nástupnického Orchestru Glenna Millera. Pověstné byly i nekonečné zkoušky, při nichž se svými spoluhráči trénoval na chlup přesné nástupy a společné frázování.
První zlatou desku získal za nahrávku Chattanooga Choo Choo v roce 1942. Šlágry v podání jeho orchestru a zpěváků Raye Eberleho, Marion Huttonové, the Modernaires a dalších se pravidelně ocitaly na předních místech rádiových hitparád. S bandem účinkoval ve dvou hollywoodských trhácích: v Zasněžené romanci (1941) a v Orchestra Wives (1942). Jeho vlastní osudy se též dočkaly zfilmování; v roce 1953 vznikl Příběh Glenna Millera s Jamesem Stewartem v titulní roli.
Když Spojené státy vstoupily do války, slavný kapelník svůj big band rozpustil a jako správný patriot nastoupil do armády. S americkým orchestrem vojenského letectva pak v důstojnické hodnosti pozvedal morálku spojeneckých vojsk. Konce války se však nedožil - 16. prosince 1944 se jeho dopravní letoun ztratil nad kanálem La Manche, když letěl zahrát spojencům do Paříže.