Slackline team představí přihlížejícím na Vítkově svou show ve tři hodiny odpoledne, a to na lanech dlouhých deset až sedmdesát metrů. Odvážnými kousky potěší divákovo oko i večer přímo v kině Aero, kde bude Muž na laně v české premiéře uveden.
„Pro mě, jakožto slacklinového nadšence, je radost vidět v kinech filmy s tematikou chůze po laně, navíc takto kvalitní dokument, jakým Muž na laně bezesporu je. Nezbývá než se těšit na čtvrteční premiéru, při které rádi ukážeme publiku něco ze svého umění,“ přislíbil průkopník highline v Česku Jakub Kwjetoň Hanuš.
Co je slackline? Slackline neboli chození po lajně začali provozovat na konci 70. let kalifornští lezci v Yosemitském údolí, aby si ukrátili volnou chvíli v deštivých obdobích mezi výstupy. Na rozdíl od klasických provazochodců nepoužívají slacklineři ocelová lana, ale nejčastěji polyesterový popruh, na němž se dá nejen sedět, ležet nebo po něm chodit, ale i skákat salta nebo „surfovat“.
Petit o procházce mezi věžemi snil šest a půl roku, akci v New Yorku pečlivě plánoval osm měsíců. Musel najít způsob, jak obejít ochranku Světového obchodního centra, propašovat do věží těžké ocelové lano, natáhnout ho mezi vrcholy dvojčat, upevnit a napnout tak, aby vydrželo poryvy větru a výkyvy budov. Upevňování a seřizování probíhalo v noci v naprostém utajení. Ve čtvrt na osm ráno vkročil Philippe poprvé na lano zavěšené 411 metrů nad chodníky Manhattanu… Na laně mezi budovami tehdy nejvyšší stavby světa strávil téměř hodinu.
Marshův dokument posbíral mnohá významná ocenění, včetně Oscara za nejlepší dokument roku 2008. „Na film Muž na laně se moc těším, zajímají mě hlavně detaily kotvení lana a zda Philippe Petit někdy také zkoušel chodit třeba bez tyče,“ přiznal Hanuš. „Je škoda, že dnes už Petitův výkon mezi věžemi WTC nikdo nezopakuje, ale možná se jednou dočkáme podobných výkonů i z řad českých slacklinerů,“ dodal.
