Praha – Čtvrteční večery vyhradila Česká televize od dnešního dne Vzkazům. A i když z televizních obrazovek zazní vždy až po desáté hodině, jejich obsah není nijak lechtivý ani lehký. Vzkazy jsou pokračováním šestnáctidílného cyklu, který ČT uvedla loni. Zazní v nich výpovědi osobností z různých oborů k tématům, která formují českou společnost.
České osobnosti pro vás mají Vzkaz
Svůj vzkaz zanechá divákům například architekt, který navrhoval obchodní domy Máj v Praze a Ještěd v Liberci, Miroslav Masák (3. 9.); doyen českých jazykovědců, jenž napsal řadu knih o češtině, Dušan Šlosar (10. 9.) nebo spisovatel, bývalý politický vězeň a autor seriálu ČT Zdiočelá země Jiří Stránský (17. 9.).
„Řekli jsem si, že v době, kdy se na člověka od chvíle, kdy se probudí, valí záplava informací, příkazů, nařízení a doporučení, by stálo za to z té laviny vyhmátnout věci, které považujeme za podstatné a důležité,“ uvedl redaktor a dramaturg pořadu David Macháček, co bylo podnětem ke vzniku dokumentu.
Rozhovor s Davidem Macháčkem (zdroj: ČT24)
Nečekejte lekce filozofie
Osobnosti, které tvůrci oslovili, jsou podle Macháčka lidé, „o nichž soudíme, že jsou moudří, a jejichž život dokazuje, že jsou skutečnými osobnostmi“. V cyklu, který je naplánován už i na začátek roku 2010, se mohou diváci těšit, kromě již tří zmíněných, na příspěvky malíře Karla Brázdy, režiséra Jana Schmida, profesora Valtra Komárka nebo zakladatelky hospiců Marie Svatošové.
„Jejich vzkazy jsou strašně jednoduché. Nejde o žádné lekce filozofie, člověk nemusí studovat ani politologii, ani sociologii, aby jim porozuměl. Vulgárně bych mohl říct, že jsou triviální. Nabádají nás, ať žijeme slušně, chováme se k sobě ohleduplně, jsme pravdomluvní a za pravdu bojujeme,“ prozradil Macháček, co mohou diváci od cyklu očekávat.
O osobnostech prvních tří Vzkazů
Miroslav Masák (* 1932) je architekt, který se proslavil především dvěma velkými obchodními domy. Navrhl pražský Máj na Národní třídě a liberecké obchodní centrum Ještěd. První dům stále stojí, druhý byl letos na jaře srovnán se zemí. Po požáru Veletržního paláce v Praze v roce 1974 připravil jeho rekonstrukci. Miroslav Masák si nikdy nezadal s komunistickým režimem a po jeho pádu pracoval jako poradce v týmu prezidenta Václava Havla. Ve svém Vzkazu představuje svůj pohled nejen na to, jak se formuje podoba domů, ale i celé společnosti.
Dušan Šlosar (* 1930), emeritní profesor Masarykovy univerzity v Brně, se celý život zabývá zkoumáním českého jazyka ve všech jeho podobách. Rozumí češtině i tam, kde se ostatní ztrácí, vyzná se v zapomenutých nářečích i kostrbaté řeči úředníků a politiků. Ví, jak se v Čechách a na Moravě mluvilo před staletími, a ví, jak mluvíme dnes. O rozmanitých podobách češtiny napsal několik knih. Dušan Šlosar pozná z naší řeči víc, než si sami myslíme.
Jiří Stránský (* 1931) je od dětství skautem a zůstává jím pořád, ať se v jeho životě odehrává cokoli. Jako člověk nepohodlný totalitnímu režimu byl několik let zavřený v komunistickém vězení. I odsud ale svým dětem psal o skautingu a jeho myšlenkách. Své zkušenosti sepsal do několika knih a pro televizi připravil seriál Zdivočelá země. Jiří Stránský si nade vše cení pravdomluvnost a ví, jak tato věc dráždí politiky všech režimů, totalitních i demokratických.
Dušan Šlosar