Praha – Jeden z největších evropských zlatých pokladů, Košický zlatý poklad, byl dovezen dnes ráno do bývalé budovy Federálního shromáždění. Jeho převoz a předání provázela bezpečnostní opatření srovnatelná s opatřeními při převozu Věstonické venuše před třemi lety. V prostorách, které v červnu převzalo Národní muzeum, budou zlaté mince a další zlaté předměty od 16. září do 10. ledna vystaveny. Půjde o první výstavu v tomto objektu a poprvé bude poklad k vidění celý.
Slováci přivezli do Národního muzea 13 kilo zlata
Celková váha zlata v pokladu dosahuje třinácti kilogramů. Jeho historická hodnota je penězi nezměřitelná, pojišťovací dosahuje téměř osmi milionů eur (20,8 milionu korun). Zástupci Slovenského národního muzea poklad do Prahy přivezli ve speciálně zapečetěných dodávkách, které od hranic střežilo i devět policistů.
Unikátní zlatý poklad objevili dělníci při kopání základů domu v roce 1935 v budově bývalé Spišské komory v Košicích. Jeho majitel byl zřejmě s touto institucí úzce spojený. Peníze a zlaté předměty pravděpodobně ukryl někdy po roce 1679.
Reportáž Karla Rožánka (zdroj: ČT24)
„Hrozilo obsazení Košic vojsky povstalého sedmihradského knížete Thököly,“ uvedl pravděpodobný důvod ukrytí majetku spoluautor výstavy Luboš Polanský. Dobu, kdy došlo k ukrytí, prozrazují nejmladší mince v pokladu – uherské dukáty Leopolda I. Celkem bylo v košickém domě nalezeno 2920 zlatých mincí z celé Evropy.
Součástí pokladu byl také 214 centimetrů dlouhý renesanční řetěz a tři medaile. Vzácná a atypicky zhotovená je jezdecká medaile Ferdinanda I. pocházející z roku 1541. Za světovou raritu lez považovat její zlatou variantu z Košic. Vedle mincí a medailí je součástí pokladu i vzácný 214 cm dlouhý renesanční řetěz o ryzosti 990/1000. Vše bylo uloženo ve zvláštní měděné schránce, jejíž dno a víko tvoří dvě přibližně stejně velké části vytepané z měděného plechu, dohromady připomínající bochník chleba.
Do Prahy nebyl poklad přivezen poprvé. Začátkem druhé světové války ho zde numismatici třídili a popisovali. Zálusk na zlato měl Hermann Göring nebo K. H. Frank. „Za války byl různými úskoky schováván, pracovníci muzea udělali vše, aby nebyl roztaven nebo ukraden,“ doplnil ředitel Národního muzea Michal Lukeš.
Poklad je jen začátek
Výstava Košický zlatý poklad je první výstavou, kterou Národní muzeum v bývalé budově Federálního shromáždění a Svobodné Evropy uspořádá. Dne 17. listopadu bude pak k 20. výročí pádu komunistického režimu otevřena výstava Be Free věnovaná touze člověka po svobodě. Následovat ji bude výstava s názvem Olympionici.
Budovu Národní muzeum převzalo v červnu, 15. srpna se její dveře poprvé otevřely veřejnosti. Zahájeny byly komentované prohlídky, které návštěvníky provedou po historii i architektonických zajímavostech, spojených s touto budovou.
„Jsem moc rád, že se nám v rekordně krátkém čase podařilo tyto prostory otevřít veřejnosti, aby se konečně podívala do 'zakázané budovy', na kterou doposud mohla hledět jen z dálky, přes policejní zátarasy,“ poznamenal ředitel muzea Michal Lukeš, „Národní muzeum tímto počinem dokazuje, že budovu převzalo především proto, aby sloužila kultuře.“
GALERIE
Měďěná schránka, ve které byl uložen Košický zlatý poklad