Praha – Sběratelka a mecenáška umění Meda Mládková oslavuje dnes devadesáté narozeniny. Tato stále vitální žena spravuje rozsáhlou sbírku moderního umění, kterou nashromáždila společně se svým mužem Janem během života v emigraci. Sbírka Mládkových je k vidění v Muzeu Kampa ve zrekonstruovaných Sovových mlýnech, u něhož by Meda ráda zřídila ještě sochařský park. A to není jediný její plán, i když splnění některých se zdá být daleko.
Meda Mládková bojuje stále s mlýny
„Když chci něco udělat, poradím se s lidmi, kteří té věci rozumějí. Ale když se pak rozhodnu, nic už mě nezastaví,“ říká o sobě Meda Mládková. „Jsou ale plány, kterých se musím vzdát. Například ty s Werichovou vilou,“ dodává. Dům, v němž slavný herec bydlel, získala loni na jaře do pronájmu na čtyřicet let. Chtěla by zde vytvořit jakési kulturní centrum, dokonce uvažovala i o tom, že se do vily přestěhuje. Realizace jejích plánů se ale zatím opožďuje.
„Praha je krásné město, ale potřebuje určité změny. Ty, pokud se kultury týká, jdou spíše k horšímu,“ tvrdí Meda Mládková, která žádný ze svých záměrů neprosazovala v Praze hladce. „Vadí mi korupce, nevzdělanost vedoucích kádrů, závist, nenávist, všechny tyto vlastnosti jsou tu hluboce zakořeněny,“ dodává.
Rozhovor s Medou Mládkovou (zdroj: ČT24)
S problémy se nepotýká jen v případě rekonstrukce Werichovy vily. Vleklý spor doprovázel už přestavbu Sovových mlýnů, kde vzniklo Muzeum Kampa a kde sídlí Nadace Jana a Medy Mládkových. Jádrem sporu bylo sběratelčino přání umístit na věž schodiště skleněnou krychli. Bývalý ministr kultury Pavel Dostál ji nakonec i přes odpor památkářů povolil.
Mládková teď na Kampě usiluje i o zahradní domek, který by ráda přebudovala na dětský ateliér. Ráda by také okolnímu parku dala novou podobu a doplnila ho sochařským parkem s díly více než dvaceti současných českých sochařů.
„Vydrží-li kultura, vydrží národ“
České umělce začala Meda Mládková podporovat v zahraničí, kam odešla koncem 40. let. Ve Švýcarsku vystudovala ekonomii, ve Francii dějiny umění. Od 60. let žila ve Spojených státech. Sběratelství a organizování výstavy československých umělců se věnovala po boku svého muže, pracovníka Mezinárodního měnového fondu. Ten z ní prý udělal vlastenku. „Jsem hrdá Češka, hlavně když jsem v cizině,“ říká Meda s odkazem na věčný boj s českými úřednickými mlýny.
Kvůli své lásce k Česku a také k manželovi, který si to přál, věnovala po jeho smrti v roce 1989 jejich sbírku umění Praze. Její účetní hodnota se pohybuje kolem 380 milionů korun. Sbírka zahrnuje více než 1200 děl českých umělců, jejími nejcennějšími částmi jsou obrazy a kresby Františka Kupky a také plastiky kubistického sochaře Otty Gutfreunda. „Napsala jsem do poslední vůle, že všechny mé peníze přijdou do Muzea Kampa,“ prozradila Mládková, „ale budou určeny jen na doplňování této sbírky.“