Paříž - Byla filmovým a sexuálním symbolem jedné generace. Mladé ženy se v ní viděly, muži po ní lačnili. Poznala ale i odvrácenou stranu popularity, kdy se stala štvanou zvěří. Brigitte Bardotová, narozená 28. září 1934, své místo pod sluncem nakonec našla - přes 40 let se jako lvice bije za práva zvířat. A dlužno říci, že úspěšně. V rodné Francii prosadila například zákon o milosrdnějším způsobu zabíjení zvířat na jatkách. Prostořeká diva si nebere servítky ani ve svém pokročilém věku.
Herečka a idol mnoha mužů Brigitte Bardotová slaví narozeniny
Dost o tom vědí francouzští soudci, kteří ji v posledních 13 letech pětkrát potrestali za podněcování k rasové nesnášenlivosti a diskriminaci islámské víry. „Francii zamořili muslimští vrazi ovcí,“ prohlásila v roce 1997. Zatím naposledy jí soud vyměřil pokutu 15 tisíc eur v roce 2008. K extremistickým názorům má BB, jak jí přezdívají fanoušci, blízko zejména od doby, kdy se provdala za svého čtvrtého muže, podnikatele Bernarda d'Ornala. I pod jeho vlivem začala vystupovat jako příznivkyně pravicového nacionalisty Le Pena.
Její popularita jí dohnala až k pokusu o sebevraždu
Jan Šmíd informuje z Paříže (zdroj: ČT24)
Svými názory a životním postojem vyvolávala odjakživa pozdvižení. A k budování blonďatého fenoménu BB tak trochu sama přispívala. „Chtěla bych být dobrá herečka, ale je to nudné…jsem raději sexy,“ prohlásila jednou BB. Jenže po deseti letech na vrcholu slávy jí popularita přerostla přes hlavu a v září 1960 se dokonce pokusila o sebevraždu. Tehdy už za sebou měla pěknou řádku filmů s hereckými esy, jakými byli Jean Gabin, Alain Delon, Marcello Mastroiani, Lino Ventura nebo Claudia Cardinalová.
Jejím začátkem byl módní časopis Elle
Filmovou kariéru zahájila jako dívka z titulní strany módního časopisu Elle. Její výrazné rty, plochý nosík a útlý pas zaujaly francouzské filmaře natolik, že ji v osmnácti obsadili po boku slavného Bourvila ve snímku Vesnička v Normandii (1952). Už díky dalšímu filmu s názvem Manina, děvče bez závoje se jako dcera strážce majáku v odvážných bikinách stala hereckým idolem. A to navzdory tomu, že jí kritikové vyčítali nevýrazný hlas a přepečlivou výslovnost.
Přitom v dětství prý bůhvíjak krásná nebyla. Od sedmi nosila brýle a pak i rovnátka „Byla jsem vychovávaná hodně měšťácky a velice přísně,“ vzpomínala později rodačka z Paříže na své dětství, kdy ji ještě zdobily přírodní tmavé vlasy. Původně se chtěla věnovat baletu, jenže příliš vyrostla. Herectví si prosadila takříkajíc navzdory všem i rodině. Ovšem jeden člověk ji podporoval - Roger Vadim, do kterého se v šestnácti letech bláznivě zamilovala, když jí dával první lekce herectví. O dva roky později se vzali.
„Bude z tebe neuskutečnitelný sen ženatých mužů,“ říkal jí. Brigitte si odbarvila vlasy a společně natočili film A bůh stvořil ženu. Psal se rok 1956 a prudérní Francie utrpěla šok. Zato Amerika šílela. „Od časů Sochy svobody žádná Francouzka neozářila tak intenzivně Ameriku,“ napsal časopis Life. Vadimův film vrhl BB do filmů plných sexu a vášně, z nichž ale jen pár překročilo hladinu průměrnosti. Ve snímku Pohrdání z roku 1963 si herečka zakoketovala s tzv. novou vlnou, osud s ní ale nespojila.
V roce 1974 přišel do kin poslední, šestačtyřicátý film s BB v hlavní roli: Příběhy velmi dobrého a veselého Colinota Trousse. Bylo jí 40 let. „Opustila jsem film, aby on neopustil mě,“ vysvětlila později svůj ústup ze slávy unavená držitelka řádu Čestné legie, který obdržela ke svým padesátinám.
