Báseň Havran proslavila Edgara Allana Poea doslova ze dne na den. Zakladatel detektivního a hororového žánru, který se po celý svůj život potýkal s alkoholem, opiem, bídou a ztrátou svých milovaných, ovlivnil francouzskou i českou avantgardu a ve filmu patří jeho dílo dodnes k nejčastěji adaptovaným.
„Poe má ve svých povídkách velmi sugestivní vizuální záběry. Jsou tam úžasné sekvence, které jsou vyloženě filmové, plné barev, akce a napětí,“ vysvětluje filmový kritik a autor pořadu Martin Jiroušek.
Reportáž Kristiny Kačmarské
Erudovaný komentář doplňovaly u nás dosud neviděné filmové lahůdky, například jedna z nejstarších adaptací Havrana z roku 1915. Vrcholem večera byla česká parodie Havran v panelovém domě, v níž Petra Nárožného netrápí ani tak sebetrznivé rozjímání, jako obyčejná nespavost.
„Každý film nese nejen poetiku originálu, ale i stigma své doby. Třeba filmy z 60. let, který vznikaly v USA, jsou psychedelické, žijí tou dobou. Ze Švankmajerova snímku Jáma, kyvadlo a naděje je zase cítit deprese,“ říká Jiroušek. Dalšího Poea se ostravští diváci dočkají 3. listopadu. Tentokrát bude večer věnovaný filmu Zánik domu Usherů za doprovodu živé hudby.
