Jacques Renoir odhaluje ve svých fotografiích skrytou krásu věcí

Praha - Filmař a fotograf Jacques Renoir, který je pravnukem slavného malíře Augusta Renoira a synovcem filmového režiséra Jeana Renoira, osobně otevřel pražskou výstavu svých fotografií. Pod názvem Otisky a střety potrvá do 27. února v galerii Francouzského institutu ve Štěpánské ulici. Renoir v Česku vystavuje podruhé, první výstava jeho fotografií starých olivovníků se konala na podzim loňského roku v Brně.

Umělec pro svou tvorbu hledal inspiraci ve stanicích metra v rekonstrukci, kde strhané plakáty odhalují letité vrstvy vypovídající o konzumní a despoticky komunikativní společnosti. Tyto „rány na zdech“ podle něj svým náhodným uspořádáním tvarů a barev nabízejí pohled na nekonečné pole emocí. 

„Na výstavě ve Francouzském institutu jsou dvě hlavní témata, nazval jsem to Otisky a kolize. Základní myšlenka byla jít hledat téma někam, kde je to neobvyklé, kde se skrývá krása, která není na první pohled vidět. Jsou to roztrhané, přes sebe přelepené plakáty v metru, u nichž jsem se snažil zachytit formy i barvy,“ uvedl v rozhovoru pro ČT24 umělec.

Druhá část expozice nabízí snímky, které Renoir pořídil na šrotovištích ve Francii a ve Spojených státech. I tam nalezl inspiraci a nečekanou krásu. „Pro téma kolizí jsem šel na skládku starého železa a snažil jsem se ukázat, že i tam jsou přítomny určité sochařské formy,“ dodal Renoir.

„Každá myšlenka se zrodí z jakési náhody. Jel jsem jednou metrem, a když jsem projížděl stanicí, která se rekonstruovala, něco mě tam zaujalo a musel jsem se tam vrátit. Když jsem to fotografoval, tak se mě cestující ptali, proč to fotografuji, když to vůbec není zajímavé. Ale já je přesvědčoval, že v tom je krása, byť hodně skrytá. Později shodou okolností jsem ty fotografie vystavoval u Bernheima v galerii, která je kousek od oné stanice. Na výstavu přišli stejní lidé, kteří měli možnost najednou se na to podívat z jiného úhlu a mohli tak zažít novou skutečnost jedné situace,“ doplnil Renoir. 

Jacques Renoir o svém příjmení:

„Je pravda, že je to určité břímě, které musím dokázat unést. Musím být na jeho úrovni a není to vždy jednoduché.“