Tokio/Praha - Oscarový tvůrce Akira Kurosawa se narodil před 100 lety, 23. března 1910. Ačkoli se režisér a scenárista těšil uznání ve světě, v „zemi vycházejícího slunce“ často slýchal kritiku, že není dost japonský. Kurosawovy snímky Rašomon, Sedm samurajů, Krvavý trůn nebo Rudovous patří do zlatého fondu kinematografie. Byl znám svým perfekcionismem, lpěním na maličkostech i extravagancí. Jeho snímky jsou často postaveny na příbězích lidí, kteří ve vyhrocené situaci musejí volit mezi dobrem a zlem.
Akira Kurosawa, císař japonského filmu
„Fascinujícím zdrojem inspirace pro západní filmaře bylo to, že Kurosawa byl novátor filmového média. Přistupoval originálním způsobem ke střihu, k inscenování scén. Byl to on, kdo ve větší míře začal využívat snímání především akčních scén několika kamerami najednou. Velmi vynalézavě pracoval s rytmem filmu, pracoval se zpomalenými záběry. Formální postupy zkrátka využíval zdařile pro lepší vyznění filmové poetiky,“ přiblížil osobnost japonského tvůrce filmový publicista Jiří Flígl.
Kurosawa byl i zosobněním umělce, pro něhož je tvorba doslova otázkou života a smrti - tvůrčí a finanční krize jej počátkem 70. let dohnala až k pokusu o sebevraždu.
O Akiru Kurosawovi hovoří Jiří Flígl (zdroj: ČT24)
K filmu tokijský rodák přičichl koncem 30. let, kdy dělal asistenta režie. Sám debutoval v roce 1943 příběhem Sugata Sanširo o zápasníkovi juda z období meidži Do konce 40. let pak Kurosawa natočil desítku filmů, z nichž většina líčila válkou poznamenané Japonsko. Za pozornost stojí například snímek o osudech lékaře na periferii města Opilý anděl (1948). V hlavní roli se objevil tehdy neznámý Toširo Mifune, který se později stal Kurosawovým dvorním hercem (hrál v 16 jeho filmech) a pronikl až do Hollywoodu.
Mezinárodní proslulost si režisér vydobyl Rašomonem (1950) - příběhem z 10. století o zločinu vyprávěném střídavě z pohledu několika postav. Snímek zvítězil na mezinárodním festivalu v Benátkách a v roce 1952 získal i Oscara za nejlepší zahraniční film. Některá Kurosawova díla se dočkala také západních verzí. Trhák Sedm samurajů (1954), který pravidelně figuruje mezi nejlepšími filmy všech dob, natočil John Sturges jako klasický western Sedm statečných. Tělesná stráž byla přetočena hned dvakrát - jako western Pro hrst dolarů a jako gangsterka Poslední zůstává.
Kurosawa zase naopak s oblibou čerpal náměty ze západní literární tradice. Je autorem přepisů dvou Shakespearových dramat - divoké verze Macbetha Krvavý trůn (1957) a přepisu Krále Leara nazvaného Ran (1985). Zfilmoval i Dostojevského Idiota (pod názvem Hakuči, 1951) kterého situoval do tehdejšího Japonska. Tamní produkční firmy se ale ke Kurosawovým projektům stavěly dlouho záporně. Pracovat tedy mohl jen díky zahraniční podpoře.
V roce 1975 natočil v japonsko-ruské koprodukci oscarový epos Děrsu Uzala. Další vstřícnosti se mu dostalo od dvou jeho amerických obdivovatelů - Coppoly a Lucase, kteří mu umožnili zrealizovat Kagemušu (1981), oceněného v Cannes Zlatou palmou. Na filmu Ran se zase podíleli Francouzi. Laureát čestného Oscara za celoživotní dílo zemřel 6. září 1998 ve věku 88 let uprostřed práce na dvou dalších scénářích.