Praha – Přijďte se podívat na prapředky dnešních komiksů, zve animovaná videopozvánka na nejnovější výstavu v Národním muzeu. Představuje proměny tváře a postavy sv. Václava na iluminacích středověkých i raně novověkých rukopisů. Nejvýznamnějším z nich je rukopis Život a umučení svatého Václava z konce 16. století, který česká veřejnost uvidí poprvé a pravděpodobně i naposledy. Výstavu nazvanou Kníže Václav – světec a panovník dnes večer zahájil jmenovec patrona české země - prezident Václav Klaus.
Kníže Václav - hrdina prakomiksů v Národním muzeu
Podle slov ředitele Národního muzea Michala Lukeše je výstava sice nevelká rozsahem, ale rozhodně unikátní obsahem. Středobodem výstavy je jeden z nejkrásněji iluminovaných svatováclavských rukopisů – Život a umučení svatého Václava (Vita et martyrium sancti Venceslai Bohemiae regis). Určen byl zřejmě císaři Rudolfovi II.
Václav o Václavovi
Jsem rád, že se otevírá výstava, která může veřejnosti přiblížit Václavovu postavu a jeho význam. Chtěl bych poděkovat Národnímu muzeu za nápad tuto výstavu uspořádat, neboť každá taková iniciativa směřuje k podpoře tolik potřebného obecného povědomí o naší národní historii. A i když sv. Václava můžeme vnímat každý trochu jinak, v jednom se jistě shodneme – v osobě toho světce i panovníka se odráží naše národní kořeny, náš původ i naše naděje pro budoucnost.
GALERIE
videogallery_00084784
„Rukopis obsahuje malby, které jsou kopií maleb ve svatováclavské kapli v Chrámu sv. Víta. Malíř se jich ale nedržel přesně, zpracovával je poměrně volně,“ uvedla kurátorka výstavy Marta Vaculínová. Na iluminaci, která byla vybrána na výstavu, kácí sv. Václav šibenice, což má symbolizovat jeho milosrdenství.
Malá rozsahem, unikátní obsahem
Výstava byla v jiném pojetí představena na přelomu minulého a letošního roku i ve Vídni. Oproti vídeňské je ale ta pražská podle pořadatelů bohatší a díky sevřenějšímu výstavnímu prostoru by měla dosáhnout i „většího dojmového efektu“.
„Jedná se o naprosto jedinečnou událost, jistý zlatý hřeb mezi výstavami, které Národní muzeum pro veřejnost připravilo v první půlce letošního roku,“ upozorňuje Lukeš. „Tolik vzácných rukopisů společně na jedné výstavě je mimořádnou příležitostí seznámit se s nejcennějšími skvosty se svatováclavskou tematikou, která se jen tak nebude opakovat.“
Návštěvníci Národního muzea si mohou prohlédnout mimo jiné i rukopis, který byl předlohou k rukopisu Život a utrpení sv. Václava. „V roce 1585 ho iluminoval dvorní malíř Matyáš Hutský. Nebyl určen nikomu menšímu než českému místodržícímu arcivévodovi Ferdinandovi,“ doplňuje ředitel Knihovny Národního muzea Martin Sekera.
Václava střeží Václav
Václavské tematiky se drží i další exponáty – hned vstup do výstavy střeží replika sochy sv. Václava od Petra Parléře z Chrámu sv. Víta z roku 1373. A relikviář v podobě busty svatého Václava vyrobený z pozlaceného stříbra věnoval svatovítské katedrále král Vladislav Jagellonský na přelomu 15. a 16. století.
Výstavu rukopisů doplňuje malá výstava o dějinách české knižní malby, která návštěvníka provází od středověkých iluminací v rukopisech 14. století až po knižní ilustrace Josefa Mánesa. Vybrány jsou opět malby s václavskou tematikou – například tzv. Velislavova bible, která vznikla před polovinou 14. století, zpodobňuje sv. Václava při modlitbě a rozdílení almužen. Naopak nejmladšími ilustracemi, jejichž námětem je sv. Václav, jsou dvě grafiky Jana Konůpka z první poloviny 20. let minulého století.
Výstava Kníže Václav – světec a panovník bude v Národním muzeu k vidění do 2. května. Více informací na webovém speciálu.
Kníže Václav
Sv. Václav / kresba Jiřina Lockerová byl synem knížete Vratislava a (pravděpodobně) jeho manželky Drahomíry, která byla dcerou knížete Havolanů (polabští Slované). Jeho prarodiči byli první historicky doložený přemyslovský kníže Bořivoj I. a jeho žena svatá Ludmila. Svatý Václav je jedním z nejoblíbenějších českých světců, patron české země, mučedník, postava, jejíž tradice sehrála velmi důležitou úlohu v emancipaci českého státu a přemyslovské dynastie v rámci křesťanské Evropy.
Václav byl pravděpodobně 28. 9. 935 během návštěvy bratra Boleslava na jeho hradě v dnešní Staré Boleslavi zavražděn jeho družiníky Hněvsou, Tirou, Tužou a Čestou. Boleslav „bratrovrah“ se pak ujal vlády.
Byl nejprve pohřben v Boleslavi, brzy poté byly jeho ostatky přeneseny z nařízení Boleslava do Prahy a uloženy v rotundě sv. Víta. Boleslav tak v podstatě rozhodl o Václavově svatořečení. Později se svatý Václav stal patronem a věčným knížetem Čechů.
- Z rukopisu Život a umučení svatého Václava (konec 16. století) zdroj: Národní muzeum http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1517/151679.jpg
- Rukopis Liber viaticus Jana ze Středy (1360-1364) zdroj: Národní muzeum http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1517/151681.jpg
- Sv. Václav / socha Petra Parléře zdroj: Wikipedie http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1519/151854.jpg