Německý úřad zcenzuroval výstavu českých fotografek, prý šlo o porno

Berlín - Nepříjemnou předehru měla výstava třech českých fotografek v berlínské síni Kleisthaus Women in Czech Photography (Ženy v české fotografii). Její provozovatel, úřad zmocněnce spolkové vlády pro záležitosti postižených, donutil dvě z autorek odstranit pět fotografií kvůli jejich údajně pornografickém obsahu. Fotografky Míla Preslová i Tereza Vlčková odmítají, že by inkriminované snímky byly jakkoli nevhodné; zachytily na nich své dětské rodinné příslušníky. Výstava, jíž se účastní i fotografka Dita Pepe, v cenzurované podobě potrvá do 21. června.

Na údajně nepřípustných snímcích Míly Preslové byl zachycen její syn. „Nikdy bych nedokázala svého syna vyfotit tak, že by se to mohlo někoho dotýkat, že by v tom viděl pornografii. Jsem z toho zděšená,“ řekla autorka při čtvrteční vernisáži. Jako umělkyně se prý s takovou kritikou dokáže vyrovnat, jako matka ne. Preslová musela svěsit tři fotografie znázorňující chlapce schouleného do klubíčka na červeném pozadí. Z jeho tělesných partií je na nich vidět jen temeno hlavy a obnažené končetiny. „Chtěla jsem ho udělat do takové kuličky zamotané. Ty fotky nejsou ostré, mělo to být pouze obrazově, výtvarně zpracované tělo jako živá koule něčeho láskyplného,“ popsala námět děl.

Stejný osud potkal i dva snímky fotografky z Valašských Klobouků Terezy Vlčkové. „Bylo to pro nás překvapení, že taková metropole, jako je Berlín, vidí v tak něžných fotkách tak nechutné věci,“ uvedla umělkyně, pro niž to na rozdíl od Preslové nebyla první zkušenost, kdy se někdo dožadoval stažení jejích fotografií kvůli jejich údajné nevkusnosti. Inkriminované snímky zachycují autorčinu malou sestřenici ve spodním dílu plavek s balonky, jak krmí lamy. Impulzem pro ně bylo prý udělat knížku pro děti s pohádkovými fotografiemi. „Jednalo se tu o dětskou čistotu, že dokážou být věci krásné a naivní. Je to ještě dítě a nikdo v ní nehledá tu ženu,“ charakterizovala Vlčková nevystavené snímky.

Fotografky byly prý den před zahájením expozice postaveny před volbu, buď svá díla sundají, nebo se půl roku připravovaná výstava konat nebude. „Mě to mrzí hlavně vůči umělkyním, které se to dozvěděly ve chvíli, kdy výstava už visela. Je to věc, která je podle mě ryze subjektivní,“ domnívá se Martin Krafl, ředitel Českého centra Berlín, které je spolupořadatelem výstavy. Svou roli podle něj mohl sehrát nástup nového vládního zmocněnce pro záležitosti postižených, s nímž přišel i nový pohled na akce pořádané ve výstavním prostoru Kleisthaus.