Hlavním lákadlem expozice je podle pořadatelů vybavený obývací pokoj nábytkem a předměty denního užívání této doby. Spolu s historickým a teoretickým úvodem o genezi vily a její ideologizaci v dobách reálného socialismu je doplňují panely s fotografiemi a návrhy vil. K výstavě vznikl i dokument představující filmové záběry z dobových interiérů 70. let, který se v prostorách výstavy promítá.
Mnoho projektů bylo navrženo ještě v letech 1968, 1969 a 1970 a výstavba tehdy trvala mnohonásobně déle než dnes. O to více to platí u staveb individuálního bydlení, které si lidé museli většinou stavět vlastní silou. Často se tak razantně škrtalo v projektech, které se i výrazně upravovaly.
Výstava záměrně nemluví o individuálním bydlení, ale o nekolektivním - autoři tak zdůrazňují, že kolektivní bydlení bylo masovým projevem doby a individuální bydlení představovalo drtivou menšinu projektů.
Jako doprovodný program se v sobotu 12. června večer bude promítat dokument Vetřelci a volavky Pavla Karouse, který se věnuje venkovní plastice daného období. Monumentální sochařství zažívalo za normalizace po velkém experimentálním kvasu 60. let tvůrčí stagnaci. Snad nikdy jindy se ale v tuzemsku nepořádalo tolik sochařských soutěží.
