Praha - Ve smutečně vyzdobeném Žižkovském divadle Járy Cimrmana v Praze proběhlo veřejné rozloučení s režisérem, scenáristou a hercem Ladislavem Smoljakem, který zemřel 6. června ve věku 78 let. Už před desátou hodinou se tu scházeli ti, kteří s kytičkou v ruce či s tichou vzpomínkou přišli uctít památku jednoho z duchovních otců populárního Cimrmana. Divadlo bylo otevřené do 15:00. Samotný pohřeb se konal v dopoledne v obřadní síni na Olšanských hřbitovech.
S Ladislavem Smoljakem se rozloučily stovky lidí
V Žižkovském divadle Járy Cimrmana se lidé zastavovali už v chodbičce, kde na nástěnce visely vedle Smoljakovy fotografie kondolence od premiéra Jana Fischera a pražského arcibiskupa Dominika Duky, stejně jako text posledního rozloučení napsaný Smoljakovým kolegou a přítelem Zdeňkem Svěrákem. Květiny se postupně vršily v předsálí hlediště u klavíru. Květy přinášeli oddaní fanoušci cimrmanovského divadla, mladí i starší lidé. „Smoljak a 'cimrmani', to pro nás znamená mládí, známe se ještě z Malostranské besedy, byli jsme osobní přátelé,“ řekly dvě dámy, které přišly do divadla položit kytku na Smoljakovu památku. „Já jsem na 'cimrmanech' vyrostla, znám je hlavně z cédéček, ale cítila jsem jako svou povinnost, že se přijdu rozloučit tady do divadla,“ řekla mladá dívka.
Na fronty před Žižkovským divadlem Járy Cimrmana jsou jeho fanoušci zvyklí. Koupit vstupenky na některé z cimrmanovských představení znamenalo dát si budíka třeba na třetí hodinu ráno a stoupnout si před pokladnu. „S kamarádem jsme vystáli dvakrát frontu na lístky od čtyř hodin od rána,“ řekl třiatřicetiletý Jaroslav. Dlouhá fronta se tvořila před divadlem také dnes, tentokrát ale na podpis do kondolenčních knih. „Vzpomínám, nikoliv se slzami, ale s úsměvem, děkuji Vám za cennou výchovu,“ stálo v jednom z mnoha textů zanechaných v knize. Tento napsala devatenáctiletá Alžběta. Mnoho lidí se ve vzkazech odkazovalo na Smoljakovy hry a filmy. „Láďo, až půjdete zase na pól, počítejte s námi!“ napsala parta divadelních fanoušků.
GALERIE
videogallery_61087
Lidé procházeli divadlem až k jevišti pokrytému kyticemi a věnci, uprostřed jeviště byla velká Smoljakova podobizna. Z reproduktorů zněla hudba, prokládaná dialogy vybranými z her, které Smoljak se Zdeňkem Svěrákem podle Cimrmanova odkazu napsali. Někteří lidé seděli v hledišti a poslouchali úryvky her a smích jejich diváků. Není divu, že i v tak smutné chvíli se přítomní občas zasmáli. Ostatně Ladislav Smoljak, který od minulého víkendu dlí podle Svěráka v Českém nebi, což je název poslední inscenace, by si to zřejmě ani jinak nepřál.
Pohřeb se konal v úzkém rodinném kruhu
Rodina a blízcí přátelé se s ním rozloučili dopoledne v obřadní síni na pražských Olšanských hřbitovech. Pietní akt se uskutečnil v úzkém rodinném kruhu. Rozloučit se přišli i Smoljakovi spolupracovníci, včetně jeho kolegy a dlouholetého kamaráda Zdeňka Svěráka. Na poslední cestě ho doprovodil také dramatik a exprezident Václav Havel.
Ke zhruba čtyřiceti smutečním hostům promluvil Zdeněk Svěrák, ze záznamu zazněl i hlas Ladislava Smoljaka. Mezi přítomnými byli také režisér a šéf Divadla Na tahu Andrej Krob, ředitelka Divadla Na zábradlí Doubravka Svobodová, kde Smoljak hostoval jako režisér i autor. Kytičku přinesl také filmař Jan Svěrák. Obřad, který začal krátce před desátou, zahájily známé tóny sboru z Verdiho opery Nabucco. Pak se ozvala v živém podání melodie ze hry Cimrman v říši hudby nazvaná České ručičky, zlaté ručičky a poté dvě nahrávky písní Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra - Hluboká vráska a Na shledanou, které půlhodinový akt ukončila.
Smoljak zemřel po statečném boji s těžkou chorobou. Česká televize ho dnes večer připomene záznamem představení Hospoda na mýtince. Tato „opereta s výpravou a kostýmy“ byla prvním společným dílem Smoljaka a Svěráka napsaným pro Divadlo Járy Cimrmana. Dnes kultovní titul stál na počátku 15 her, které jsou svým humorem a především pohledem na svět ojedinělé.
Rozloučili se slovy:
„Ladislav Smoljak a Zdeněk Svěrák jsou vynálezci zcela nového, neopakovatelného typu humoru, který tady před nimi nebyl a také už nebude.“ /Jiří Suchý/
„Ani on sám netušil, kolik generací jeho práce poznamenala. Je to poznat také v tom, že každého v tomto státě se jeho odchod nějakým způsobem dotýká.“ /Karel Smyczek/
„Člověk, který se dokáže na věci kouknout z humorné stránky, nese větší porci utrpení.“ /Josef Abrhám/
GALERIE
Smutečně vyzdobené Žižkovské divadlo Járy Cimrmana