Čekal jsem to, i když jsem vlastně přesně nevěděl co. Sleduji tvůrčí dvojici (v oblasti kresby) Böhm a Franta už řadu let a situace pomalu dozrávala v delší velký překvapující třeskutý krok. Jejich neuvěřitelné kresebné orgie, které vždy byly současně jistým druhem performance, protože projektem bylo kreslení v často určitém otevřeném a přístupném časovém segmentu, byly součástí celé prezentace (viz NOD, Rakouské středisko, Cella, ale svým způsobem i Mánes, kde po sobě zanechali plošně možná nejgigantičtější a velmi syrově se rozvíjející a posléze černající dílo) a vlastně postupně volaly, vyčerpávajíc samy sebe, po dalších krocích, změnách, směřováních… Autoři cítili nutnost opustit zjevné inspirační vzory.
Recenze: David Böhm a Jiří Franta / Skoro nic není úplně
A jako by to opravdu muselo přijít, vstoupila mezi diváka a tvůrce další propojovadla a zprostředkovadla, násobící předávanou zprávu, posouvající ji do dalších, díkybohu v tomto případě ladících a bavících dimenzí. Tím intenzifikačním prvkem myslím fotografii a video na straně jedné, předávající překvapující zprávy o kreslení a malbě jako součásti celého dynamického (a okouzlujícího) ataku, a další opravdu brutální nástroje, jako motocykly, bagr, nebo kontrastně zase naopak pomocníky poetičtější až nebeské (balony, dlouhé štětce, nejrůznější kreslící prvky, provázky, hrnce…) na straně druhé.
A tak se můj sen – očekávání splnil - posedlost kresbou a dostatek energie pomohly překročit dosavadní hranice nádherným způsobem. Zíráme na nečekanou sopku nápadů, zasahující nás lávou imaginace, chutí nás doslova dostat, dohnat, přemoci. Ale ono je to naprosto pojímající – zíráme na mladé tvůrce, kteří se zjevnou chutí a nelíčenou radostí rozdávají své brilantní nápady, osvobodivše se od klasického základního přístupu.
Díla, která vznikají, jsou svojí performální polyfoničností a atraktivitou na straně jedné a citlivostí i určitou pokorou na straně druhé dokladem svobodného výronu intelektuální energie a krásného mladého hledačství, povzneseného do roviny úspěšného rozšiřování horizontu.
Jsme průzkumníci, kteří to zvládli, jako by volali svým dílem. A pozor, toto je letos opravdová výstava sezony. Soulad mezi všemi základními vlastnostmi dobrého výtvarného díla zde bije do očí, doslova je lehtá svojí zábavností, laskavostí, vtipností… A pozor, i sdělením!
Oslava kreslení. Teď kreslíme takhle a tímhle a tamhle.
kde: Karlín Studios, Křižíkova 34, Praha 8; kdy: výstava potrvá do 4. 7.
GALERIE
David Böhm a Jiří Franta / Skoro nic není úplně