Za Vladimírem Dlouhým

Praha - Osobnost a herecké umění Vladimíra Dlouhého připomene Česká televize mimořádnou programovou změnou dnes 21. 6. na ČT2 od 22:15 v pořadu Krásné ztráty a v neděli 27. 6. na ČT1 od 20:00 umělcovou poslední televizní rolí v premiéře detektivního filmu Domina (režie J. Svoboda). V obou pořadech se Vladimír Dlouhý setkal se svým bratrem Michalem. Výjimečného herce si mohou diváci také připomenout v minisérii Laskavý divák promine ve středu 23. 6. na ČT1 od 09:00 hod. a v cyklu Hříchy pro pátera Knoxe v neděli 4. 7. na ČT1 od 11:00 hod.

Na Vladimíra Dlouhého, jednoho z našich nejlepších herců, který zemřel v neděli 20. června, vzpomíná v rozhovoru pro ČT24 umělecký šéf Divadla na Vinohradech Martin Stropnický.

"On byl nejlepší český herec, nikoli jeden z nejlepších. My jsme stejně staří, takže jsme se potkávali už na šokolách. On byl poměrně známý už, když studoval konzervatoř, zatímco my ostatní jsme klopotně začínali. Všichni mu předvídali skvělou budoucnost, což se do značné míry potvrdilo, především na jevištních prknech. Během jeho osmiletého působení v Divadle na Vinohradech, jsme se na jevišti potkali jednou, o to však nezapomenutelněji, ve smyslu hereckého partnerství, ve smyslu poznání se, ve smyslu spolupráce v tom pravém významu. Bylo to ve hře Jeana Anouilhe Tomáš Becket, kdy on hrál Jinřicha II. a já Becketa. Hráli jsme to moc rádi," vzpomíná Stropnický, který ovšem vzápětí připomněl, že Vladimír Dlouhý o sebe příliš nepečoval.

„Mirek se ke své tělesné schránce choval hrozně macešsky. Podroboval své tělo zatěžkávacím zkouškám, které dlouhodobě nemohlo zvládnout. A proto odešel takhle brzo. Ačkoli jsme všichni věděli, že je vážně nemocný, stejně nás jeho konec strašně zaskočil,“ povzdechl si Martin Stropnický. 

Pokud se herectví Vladimíra Dlouhého týká, Stropnický to přiblížil slovy: "Řekl bych, že Mirek na zkouškách našlapoval zvolna, až opatrně. Hodně o věcech uvažoval a musel vždy přesně vědět, co jeho postavu motivuje a proč dělá právě to či ono. Nesnášel jakoukoli přibližnost. Proto bylo jeho hraní tak konkrétní, i když vždy mělo určité tajemství. V době, kdy se hraje skoro přímočaře, s určitým zjednodušením, také díky televizi, tak jeho oduševnělé hraní bylo o to vzácnější. Velmi nemám rád větu, že každý je nahraditelný, není to pravda. Mirek patří mezi ty lidi, kteří nahraditelní nejsou."

Vladimír Dlouhý a jeho bratr Michal Dlouhý v detektivním příběhu Domina
Zdroj: ČT/Jef Kratochvil