Hra se světly, hudba Petra Kofroně a téměř nekonečný hluboký divadelní prostor jednoho z hangárů v Bubenči nabízí konfrontaci s minulostí. Ve hře se prolínají časové roviny: budoucnost, tedy rok 3100, kdy se pozemšťané rozhodnou, že se vrátí zpět v čase; téměř přítomnost, kterou zastupuje rok 2025, kam omylem docestují; a i minulost – Židy obývanou Libeň 18. století.
Libeňská židovská čtvrť patřila ještě v tom čase významem a rozlohou k druhému největšímu židovskému osídlení na dnešním území Prahy. Z původní zástavby zůstaly dnes tři osamělé domy a názvy čtyř ulic: Koželužská, Vojenova, Octářova a Chocholouškova.
Reportáž Ivy Němcové
K psaní mě vedla…
… zjištěná skutečnost cílené eliminace jakékoli paměti na libeňskou minulost. Prostřednictvím textu hry lze vstoupit do již neexistujícího světa židovské čtvrti a tím potvrdit jeho minulou existenci a podtrhnout tak jeho potenciální „záření“. Další rozměr textu stojí na studiu židovských tradic, myšlení a zákonitostí židovské víry. Tuto hru lze pochopit i jako službu mrtvým duším, které nenalezly přirozeného pokoje, poněvadž i jejich poslední věci v této lokalitě byly smeteny z povrchu zemského – přirozeně bez návratu – a nahrazeny prázdnotou. /Miroslav Bambušek, autor hry/
Do Židů bude mít zatím v industriálním prostoru Rarach v Bubenči pět repríz: 26., 28., 29., 30. června a 1. července 2010, vždy ve 20:00 hodin. V příštím roce by se projekt měl přestěhovat do haly v Libni, kam svým tématem patří.
