Praha – Misky na sýry, šroubovací držátko na stehýnka, kleště na chřest nebo pompézní žardiniéra na květiny, kterou nechal vyrobit císař František Josef I. patří ke zhruba 180 exponátům výstavy Poslední stříbrné poklady v Čechách. Národní muzeum exponáty vybralo ze své unikátní kolekce, která zahrnuje více než 1800 předmětů stolního stříbra a stříbrné plastiky. Až do 22. srpna si návštěvníci mohou prohlédnout dvorské a šlechtické stříbro 19. století.
V Národním muzeu servírují na stříbrném podnose
Expozici muzeum připravilo v návaznosti na výstavy raně středověkých pokladů stříbrných mincí a šperků a po renesančním pokladu z Košic. Každý z vybraných exponátů má svůj osobitý příběh.
"Tyto poklady…
… do sbírek Národního muzea přicházely postupně během 20. století, přežily dramatickou historii od první světové války, přes dvojí pozemkovou reformu, po druhou světovou válku a rabování v letech 1945–1950 i důsledky komunistického režimu a polistopadových restitucí." /ředitel Národního muzea Michal Lukeš/
Reportáž Ondřeje Moravce (zdroj: ČT24)
Ústředním exponátem výstavy je žardiniéra s postavami řeckých bohů a bohyň. Pochází s velkolepého stříbrného servisu, který císař František Josef I. daroval obhájci svého zavražděného bratra, císaře Maxmiliána Mexického. Prostřednictvím Dr. Františka Kasky, císařova lékárníka, chemika a sběratele jeho osobních předmětů, se roku 1909 císařova pozůstalost dostala z Mexika do Národního muzea.
Rodinu Habsburků připomínají na výstavě také ostruhy arcivévody Ludvíka Salvátora a soška arcivévody Františka Ferdinanda d’Este, která byla jako jediná zapůjčena z Vojenského historického ústavu.
Zajímavostí je také stříbrné nádobí a příbory Františka Josefa starohraběte ze Salm-Reifferscheidu ze zámku Hainspach (dnes Lipová) u Rumburka, které jsou jedinou významnou památkou z tohoto zruinovaného objektu. Kolekce čítá 1000 kusů a je největším stříbrným servisem v České republice. Patří k němu i dosud nevystavená souprava porcelánu. Poklad zdědili a obohatili Thun-Hohensteinové z Klášterce nad Ohří. V roce 1936 byl Osvaldu III. Thun-Hohensteinovi celý zabaven pro dluhy.
Stolní stříbro dalších šlechtických rodin se dochovalo ve fragmentech. Rodině Chotků z Chotkova a Vojnína patřila žardiniéra s alegorickými scénami čtyř ročních období, poničená v květnu 1945 pádem z okna jednoho pražského domu a teprve nedávno restaurovaná do původního tvaru.
- Hermés nesoucí malého boha Dionýsa, stolní ozdoba ze servisu Salm-Reifferscheidů / firma J. C. Klinkosch, Vídeň po roce 1872 zdroj: Národní muzeum http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1824/182393.jpg
- Mísa na ovoce s postavami tří řeckých bohyň – charitek, ze servisu Salm-Reifferscheidů / Mayerhofer & Klinkosch, Vídeň 1867-1872 zdroj: Národní muzeum http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1824/182392.jpg