Praha - Kontrast úřednické mluvy z jednání zástupců Evropské unie a češtiny z dob národního obrození nabízí svérázná úprava Tylovy Fidlovačky, jejíž premiéra v Divadle na Vinohradech proběhne dnes večer. Inscenaci nazvanou Fidlovačka aneb Kde domov můj? napsali podle známé frašky režisér Jiří Havelka a dramaturgyně Klára Novotná. Představení se odehrává ve dvou rovinách, jedna vychází z původní hry Josefa Kajetána Tyla, ve druhé se Havelka inspiroval „jevištěm“ Evropského parlamentu s „užvaněnými“ europoslanci a využitím záznamu rozpravy o používání symbolů EU konané před dvěma lety.
Češi bojují za českou hymnu v Evropském parlamentu
„To, že se vše odehrává v Evropském parlamentu, není až tak od věci, jak by se mohlo zdát. Skutečnost je taková, že se tam každý měsíc odehrává jedno divadelní představení z každé členské země. Například Lučnica tam tančila v národních krojích. Odtud vzešel náš nápad. Pokud se samotného Tylova textu týká, příliš jsme ho neupravovali, jen jsme se snažili z něho vybrat to nejpodstatnější, a to i po hudební stránce. Využili jsme maximum dramatického z původní hry a jen jsme ji zasadili do jiného kontextu, takže nakonec ani o ten folklór divák nepřijde,“ přiblížil autorské pojetí režisér Jiří Havelka v rozhovoru ve Studiu 6 ČT24.
Hledání symbolů EU s vtipným využitím tlumočníků zvýrazňujících zmatení jazyků a úřednický jazyk europoslanců nabízí vděčné herecké role pro předsedající Jiřinu Jiráskovou a jednotlivé politiky Jiřího Plachého, Petra Kostku, Janu Malou, Hanu Maciuchovou a Michala Novotného. Mezi hrdiny z Tylovy hry se představili Svatopluk Skopal, Zlata Adamovská, Lucie Štěpánková, Martin Zahálka, Simona Postlerová a Jaroslav Satoranský.
GALERIE
videogallery_000102036
Jak to bylo s hymnou
„Kterou píseň lid sám na svou hymnu vznesl, ta hymnou jeho také zůstane,“ pronesl Bedřich Smetana poté, co byl vyzván k napsání nové, lepší hymny české. Ona píseň Kde domov můj zazněla poprvé roku 1834 ve Stavovském divadle při premiéře Fidlovačky Josefa Kajetána Tyla, hudebně-taneční veselohry vysmívající se pokrytcům, kteří neznají nebo zapírají své české kořeny. Skutečnou „hymnou národa“ se však stala až o třiasedmdesát let později po slavném představení právě na vinohradské scéně.
Fidlovačka
byl původně ševcovský nástroj k vyhlazování kůže. Šlo vlastně jen o kus oblého tvrdšího dřeva, silnějšího uprostřed než při okrajích, kterým se, podobně jako válečkem, kůže tzv. fidlovala. Podle nástroje dostala název jarní ševcovská slavnost, která se konala v Nuselském údolí první středu po Velikonocích. Tylova pražská lokální fraška byla poprvé uvedena 21. prosince 1834 při odpoledním přestavení ve Stavovském divadle a sám Tyl v ní vystupoval v roli literáta Hvězdoleského. Píseň slepého houslisty Mareše přednesl basista Karel Strakatý.
Jiří Havelka (1980)
Režisér, autor a herec, narozen v Jihlavě, žijící a tvořící převážně v Praze. DAMU, obor Režie alternativního a loutkového divadla, absolvoval v roce 2002 v ateliéru Jana Schmida. Svou divadelní práci od začátku zaměřuje na improvizaci, a to především řízenou kolektivní improvizaci jako metodu tvorby originálních autorských inscenací. Jeho hry často leží na pomezí činoherního a alternativního až pohybového divadla.
V tomto roce získal cenu Alfreda Radoka v kategorii Talent roku. Režíroval také několik mezinárodních projektů, např. českoněmecký EXIT 89 (2008) pro Divadlo Archa nebo několik českokanadských projektů zahrnujících účast indiánských herců. Je členem nezávislého divadelní spolku VOSTO5, se kterým se kromě autorských inscenací (Karavan Evropa) věnuje především totální jevištní improvizaci.