„Autor velice citlivě odhadl a zachytil zlom dějin, kdy se začal měnit český venkov,“ řekl na vernisáži, které se účastnili i Strakovi příbuzní, kurátor Jan Mlčoch. Na vystavených snímcích lze vidět chudé vesnické děti, rolníky na poli, žebráky před kostelem, ale i matku v kroji, která kráčí se svým moderněji oblečeným synem kolem jedné ze zlínských baťovských budov.
Oldřich Straka (1906-1983), pražský rodák, pracoval za druhé světové války v reklamním oddělení zlínského koncernu Baťa. Zlín byl koncem 30. let vzkvétajícím průmyslovým centrem v blízkosti moderní dobou ještě nezasaženého kraje. Ve svém zlínském období vyjížděl Straka do okolí, navštěvoval chudé kopanice jihovýchodní Moravy a slovenského pomezí, kde se zachoval archaický životní styl, dřina a chudoba.
Strakovy snímky z moravského venkova vyšly knižně v roce 1942 v publikaci Horňácko ve zpěvu, hudbě a tanci. V knize, k níž napsal text Ladislav Rutte, Straka mimo jiné zachytil i nejvýznamnější protagonisty lidové hudební kultury té doby včetně legendárního primáše Jožky Kubíka.
Ve válečném roce 1943 Strakovi připravilo Uměleckoprůmyslové museum v Praze výstavu s názvem Moravské Slovácko ve fotografii Oldřicha Straky. Jeho snímky vycházely rovněž v časopisech Pestrý týden, Světozor, Ahoj, Pražský ilustrovaný zpravodaj i levicových Svět práce a Haló noviny.
Po válce se Straka vrátil do Prahy a dál se věnoval fotografii. Za své experimenty s barevnou fotografií byl oceněn na Světové výstavě EXPO 58 v Bruselu.
