Nové ve starém - Liberec

Není to tak dávno, kdy se celá řada odborníků ale i laických občanů nejrůznějším způsobem, v novinových článcích, rozhlasových i televizních vystoupeních i podpisem řady petičních listů, snažila zabránit zbourání znalci velmi ceněného obchodního domu Ještěd architektů Miroslava Masáka a Karla Hubáčka. Tento tlak nebyl úspěšný a atypická stavba byla zbourána, aby udělala místo novému nákupnímu centru Forum. Proč vlastně byl odborníky původní obchodní dům Ještěd tak oceňován a jak se na tuto kauzu v posledních letech dívali občané Liberce či možná lépe řečeno Liberecka?

Obchodní středisko Ještěd (později Obchodní dům K-mart, poté OD Tesco) byl výjimečným příkladem strukturalistické architektury v tehdejším Československu, která dokázala reagovat na nejaktuálnější vývoj světové architektury (Velká Británie, Holandsko aj.). Objekt byl zároveň experimentální stavbou, na které se zkoušely a vyvíjely nové stavební materiály a konstrukce, např. později hojně rozšířené skleněné kopility. Snaha po památkové ochraně domu byla přímo vyvolána „poplachem“ z příprav na jeho demolici.

Řada, resp. drtivá většina kvalitní architektury z 60.-80. let, které je v ČR pomálu, je dosud bohužel bez památkové ochrany, protože se jí téměř nikdo z tohoto hlediska nevěnuje. Bohužel chybí systematická cílená aktivita, která by vedla k záchraně tohoto architektonického dědictví, tak jak se to podařilo např. v Anglii nebo Německu.

Jak hodnotíte architekturu nové budovy či možná budov, které na tomto místě vznikly?

Autorem nákupního centra je architekt Radim Kousal, úspěšný žák architektů Masáka a Hubáčka, který má za sebou řadu vydařených projektů, např. Krajské vědecké knihovny v Liberci. Bohužel v případě OD Tesca bylo jednoznačné zadání – 100% využití stavební parcely v půdoryse i ve výšce zástavby, to nemohlo dopadnout dobře, především z urbanistického hlediska. Arch. Kousal se snažil obrovskou hmotu „hangáru“ rozčlenit do více hmot, vytvořit na fasádách iluzi souboru několika domů, dokonce jeden starší dům z konce 19. století byl zachován a „pohlcen“ do novostavby – výsledek je ale velmi tísnivý a rozpačitý.

Uvažovaná stavba podobného typu měla vzniknout poblíž liberecké památné radnice. Jak to s ní vypadá ?

V bezprostřední blízkosti mezi radnicí a zámkem vzniklo v letech 2006 a 2008 další nákupní centrum Plaza, které považuji za ještě větší průšvih než OD Tesco. Vzhledem k tomu, že na rozdíl od OD Ještěd se jedná o území památkové zóny, od začátku jsem byl přítomný za NPÚ schvalování té novostavby, kterou jsem z mnoha důvodů odmítal.

Po půl roce právních tahanic se mi podařilo i přes odpor tehdejšího magistrátu a kraje přinutit přes ministerstvo kultury krajský úřad k prošetření stavebního povolení – ve výsledku se ztratila dokumentace, prošetření skončilo a stavba se v poklidu dokončila. Velká část města je na dlouhou dobu ztracena pro smysluplnější využití, Plaza je i po dvou letech po dokončení poloprázdná.

Které další stavby podle Vás zasáhly brutálně do charakteristické zástavby libereckého centra?

Zlom nastal někdy kolem roku 1995, v 1. polovině 90. let se město začalo dávat pomalu dohromady a vypadalo to nadějně. První výrazně předimenzovaná stavba byl postmodernistický Palác Syner od arch. Suchomela, následovalo sídlo okresního a krajského soudu – ohromná hmota monotónně obložená leštěnou žulou. Vše vyvrcholilo v roce 2008, kdy poslední ohromný projekt nákupního centra Arkády skončil obrovským kráterem v centru města, podobně jako zdemolované území po Textilaně.

Nutno poznamenat, že brutální zásahy do struktury města se konaly už v meziválečném období, např. v souvislosti s výstavbou obchodního domu Dunaj od arch. Foehra. Centrum Liberce je za posledních 150 let architektonicky dvakrát až třikrát převrstvené, takže charakter zástavby je těžko uchopitelný.

Které z nich je možno tolerovat, které jsou nepřijatelné a z jakých důvodů?

V Liberci vznikla i řada povedených staveb i staveb, které alespoň neparazitují a nerozbíjejí strukturu města. Kritérium přijatelnosti pro mě spočívá v posouzení, co stavba přináší a co naopak bere veřejnému prostoru a životu města. Stavby jako Plaza vznikly např. za cenu změny územního plánu, aby se redukovala plocha budoucího městského parku, což je zločin, obzvláště v Liberci, který nemá centrální městský park. Dále je to měřítko a hustota zástavby – pokud novostavba o x podlaží převýší stávající zástavbu, vnáší do centra nový „nelidský“ rozměr, což v případě centra Liberce vyvolává stísněnost fyzickou i psychickou.

Zajímavým příkladem moderní současné a navíc  přitažlivé (doslova) budovy je novostavba Krajské vědecké knihovny v Liberci. Čím je tato stavba pro občany Liberce a v čem vidíte její kvality?

Tato budova „usmíření“ má velmi pozitivní náboj a dokonale slouží kultuře, což je dáno nejen stavbou, ale i lidmi, kteří v ní pracují. Půjčováním knížek počínaje přes koncerty, výstavy, autorská čtení atd. atd., nebo si tu můžete jen tak sednout na kávu a relaxovat. Nelze opomenout i sakrální a symbolický rozměr židovské modlitebny, která je v novostavbě obsažena. Stavba zrovna slaví 10 let od dokončení a je toho hodně, co městu za tu dobu dala – hlavně otevřenost a svobodu, byť to zní jak fráze - chce si to sem zajít na nějakou akci a přímo to zažít. Je to jedna z nadějí, že se Liberec vzpamatuje z dlouhé kocoviny.