Jimramov – Pásmem recitací a výtvarnou soutěží pro děti si Jimramov připomněl 165. výročí narození Jana Karafiáta, českého evangelického kněze, jehož jméno je spojeno především s příběhy Broučků. V jimramovské Síni slávy také zahájili sbírku, v níž chtějí shromáždit co nejvíce výtisků právě této poetické dětské knížky. Od roku 1876, kdy vyšla poprvé, se dočkala zhruba stovky vydání, a to i přesto, že byla po čtyřicet let na indexu.
V Jimramově sbírají Broučky
Žádné větší oslavy městys k 165. výročí narození Jana Karafiáta nepřipravoval. „Připomínáme ho pamětní deskou na jeho rodném domě a kromě toho máme ve výstavní síni zřízenou expozici,“ vysvětlil starosta Jimramova Josef Homolka (KDU-ČSL). Součástí tzv. Síně rodáků je mimo jiné i nahrávka Broučků z roku 1968 načtená Karlem Högerem a především dioráma, které Jimramovu věnovala evangelická církev. Slavný loutkář Jiří Trnka ho vytvořil v roce 1938 na motivy nesmrtelné Karafiátovy knížky a představeno bylo třeba i na světové výstavě v Bruselu v roce 1958.
Sbírky jimramovské Síně rodáků mohou lidé v současnosti rozšířit o knižní výtisky Broučků, zatím nejcennějším exponátem je vydání v japonštině s ilustracemi Věry Cibulkové. „Nejen knížky, ale vše, co souvisí s Broučky,“ doplnil průvodce Václav Flesar, s čím mohou lidé do jimramovské expozice přijít. „Budeme velmi rádi, když nám lidé místo vstupného darují nějakou věc, která bude historicky daleko cennější,“ žádá.
Reportáž Radovana Daňka (zdroj: ČT24)
Příběh ze světa broučků a světlušek, který je plný laskavého humoru, lásky a pochopení, byl mnohokrát zpracován pro činohru, loutkové divadlo, film, televizi, byl zhudebněn jako balet a stal se námětem pro operu. Autor knihy, evangelický kněz Jan Karafiát se v Jimramově narodil 4. ledna 1846. Vydával články o biblických studiích, kázání, publikoval i teologické spisy a pustil se také do revize textů Bible kralické. Jeho jméno je však spjato především s jedinou knihou - Broučky (poprvé vyšli v roce 1876).
Karafiát pocházel ze vzdělané, ale poměrně chudé rodiny. Studoval gymnázium a potom teologii v Berlíně, Bonnu a ve Vídni. Byl soukromým učitelem v Kolíně nad Rýnem a skotském Edinburgu, tam se také seznámil se svou mecenáškou, lady Jane Beaukenen, která mu byla nápomocna s prvním vydáním Broučků. Od roku 1872 byl učitelem evangelického semináře v Čáslavi a od roku 1875 působil 20 let jako evangelický farář v Hrubé Lhotě na Valašsku. Ke konci života žil v Praze, kde také 31. ledna 1929 zemřel.