Praha - K 600. výročí vzniku pražského orloje hostí Staroměstská radnice unikátní výstavu o hodinářském umění středověkých i současných mistrů. Vůbec poprvé se lidé můžou seznámit s historií této památky. V expozici jsou takové skvosty jako kapesní a náramkové hodinky vyrobené ve švýcarských a německých manufakturách. Organizátoři expozice museli kvůli stísněnému zázemí pražského orloje ukázky hodinových strojků, plánů a dalších archivních materiálů umístit do přízemí Staroměstské radnice. Zde se návštěvník dozví třeba to, jak se orientovat v astrolábovém číselníku, významné součásti orloje, který v roce 1410 sestrojil český hodinář Mikuláš z Kadaně.
Staroměstská radnice tiká
„Přesnost orloje samozřejmě nebyla valná, protože tehdy se ještě nepoužívalo jako oscilátor kyvadlo, ale tzv. lihýř, což je vlastně setrvačník, který nemá vlastní dobu kyvu,“ upozornil kurátor výstavy Radko Kynčl.
Výstava, která potrvá do 29. března, dále nabízí například hodinky, které doprovázely astronauty na Měsíc, atraktivně instalované na autentickém skafandru, ty, které byly vyrobeny u příležitosti olympijských her, i vůbec nejtenčí mechanický strojek, „tlustý“ pouze 1,38 milimetru. V Křížové chodbě a Rytířském sále se prezentují dvě desítky světových hodinářských firem včetně šesti vystavovatelů z Česka a Slovenska.
Reportáž Luďka Jíry (zdroj: ČT24)
Návštěvníci si mohou zde prohlédnout i luxusní náramkové modely pro pány a dámy, komplikované strojky dedikované velkým mistrům astronomie a astrologie či unikátní kolekci chronografů s odklápěcí dělenou lunetou, jejichž pouzdro bylo zhotoveno ze sloučeniny inoxu a titanu.
Však také část expozice dokládá na řadě předmětů, fotografií i popisků právě tuto skutečnost. Jsou tu i stroje historických věžních hodin z majetku Národního technického muzea. Navíc se návštěvníci výstavy dostanou i do historických prostor radnice a uvidí apoštoly orloje zezadu; ti ho zdobí od roku 1659.
V české části se představují mohelnický Luděk Seryn, pražský Martin Brož a Martin Weichert. Nezávislé hodináře podpoří akciová společnost Elton hodinářská - PRIM z Nového Města nad Metují, která vystavuje například ladičkové hodinky Elton, první náramkovou časomíru Spartak a další své modely. Zajímavostí jsou hodinky navrhované Beatou Rajskou. Největší prostor náleží značce Omega, nejdražší kolekci představuje firma Jaeger-LeCoultre - má prý hodnotu 13 milionů korun. I proto jsou exponáty zajištěny v pancéřových skříních.
Podle kurátora Jana Lidmaňského je cílem výstavy podpořit české hodinářské řemeslo. O víkendech proto budou žáci jediného hodinářského učiliště v ČR z Jihlavy připraveni udělat zájemcům drobné opravy hodinek.
Součástí výstavy bude v jejím závěru charitativní aukce sady 12 hodinek Prim s vyrytými jmény apoštolů pražského orloje. Jako námět číselníku byl zvolen číselník od Mikoláše Alše přímo ze Staroměstské radnice. Výtěžek bude věnován Českému hnutí speciálních olympiád a nadaci Archa Chantal.
První písemná zmínka o pražském orloji je z října 1410 a vypovídá o tom, že jde o dílo Mikuláše z Kadaně. Ten byl vyrozuměn, že „za dokončenou práci na astrolábu dostává v Praze dům u Havelské brány a na domě jest mu zapsáno 150 kop hotových peněz“. Právě s originální původní podobou orloje, stejně tak jako s prvním číselníkem, se mohou lidé na výstavě seznámit. Současný stroj a číselníky vycházejí totiž z novější verze, na které v polovině 15. století pracoval Jan Hanuš a po něm Jan Táborský, k němuž se váže pověst o slepém mládenci.
Vstupné na výstavu činí 190 a se slevou 95 korun.