„Umělecký směr explosionalismus dokumentují spíše Boudníkovy činy. Z dnešního pohledu bychom mohli říct, že se jednalo o happeningy, které pořádal na ulicích a snažil se do nich vtáhnout procházející. Na to se nabalovaly jeho teorie, které rozesílal do různých redakcí. Explosionalismus je poměrně složité téma,“ upozornil v rozhovoru pro ČT24 Martin Zeman, majitel Galerie Moderna.
„Boudník byl velice plodný autor, takže výběr na výstavu byl dost těžký. Zastoupeno je zde jeho ranné období, které odborníci hodnotí jako jeho nejlepší. Jsou to léta 1958 – 59. Veřejnost však spíše upřednostňuje jeho pozdější věci z let 1962 – 65, které jsou daleko barevnější, expresivnější. Proto naše expozice obsahuje Boudníkovo dílo z let v rozmezí od roku 1958 do roku 1968. Návštěvník se tak může seznámit se všemi jeho technikami, ať už je to lept, monotyp, aktivní či strukturální grafika, jsou zde zastoupeny i Rorschachovy testy a další. Myslím si, že to velmi vypovídá o autorovi,“ doplnil Zeman.
Vladimír Boudník (1924 – 1968)
byl především grafikem. Vymyslel si svůj vlastní umělecký směr, který nazval explosionalismus. Základem teorie byla „absolutizace vizuální asociace“. Asociace mu byla jedinou tvůrčí metodou. Svým životem naplňoval představu o nezávislém, svobodném umělci. Pracoval v Kladenských hutích, kde se potkal s Bohumilem Hrabalem a stali se celoživotními přáteli. Několik let spolu dokonce bydleli v Libni. Hrabal postavu Boudníka zachytil především v novele Něžný barbar.
Explosionalismus se stal jádrem celé Boudníkovy tvorby. I když v roce 1956 přestal s happeningy a soustředil se na grafiku, tvořil ji na explosionalistickém základě – nejdříve aktivní a pak strukturální grafiku, monotypy, derealizace. Originalita jeho díla je dobově nezařaditelná a dodnes inspirující.
