Padělání peněz – druhé nejstarší řemeslo

Praha – Galerie České spořitelny v Rytířské ulici hostí zajímavou výstavu o padělání peněz, která představuje několik nejzajímavějších padělatelských afér, které se od středověku až do nedávné současnosti týkaly našeho středoevropského území. Doprovází ji videoprojekce a je k ní vydána obšírná skládačka. Výstava potrvá do 2. července, vstup i skládačka jsou zdarma.

Padělatelské řemeslo je skoro tak staré jako peníze samy, už první státní mincovna na světě, založená roku 113 př. n. l. v Číně, musela zavést opatření proti padělání. Tresty bývaly velmi tvrdé: deportace, useknutí rukou nebo hození za živa do vařící vody.

Padělání měny bylo také válečnou taktikou. V sedmdesátých letech 15. století se Milánská svobodná republika snažila podkopat stabilitu konkurenčních Benátek paděláním dukátu. Napoleon padělal rakouské a ruské bankovky. Během americké války Severu proti Jihu každá ze stran tiskla padělky měny té druhé, takže až 40 % bankovek v oběhu bylo padělaných – odpovědí bylo zavedení národní měny a vytvoření dnešní CIA jako federální agentury, která byla zodpovědná za její ochranu.

Stát se mohl bránit pouze zákony, přísnými tresty a vylepšováním technického provedení platidel. Přesto padělatelé peněz vždycky byli a budou. Zchudlý zeman razící mince ve sklepení své tvrze, nádeník obkreslující na koleně zlatkovou bankovku i úředník tisknoucí na šéfově špičkové tiskárně zkušební pětistovku mají i přes propast času společnou touhu po zisku, důvěru ve své schopnosti a hlavně přesvědčení, že zrovna jim to určitě vyjde. A čím větší sebedůvěra, tím rychlejší pád. I když to vypadá lákavě, nevyplatí se to. Tak to radši nezkoušejte.