Klementinum se má změnit v oázu klidu

Praha – Národní knihovna v čele s ředitelem Tomášem Böhmem dnes představila plán pětileté strategie, který má knihovnu proměnit v otevřenou, digitalizovanou instituci. Změnit se má ale především samotné Klementinum. Auta mají zmizet pod zem a do části budovy má mít přístup i veřejnost bez průkazky. Budova má být rozdělena do několika pásem, která umožní volnější pohyb veřejnosti. Areál Klementina by se tím zklidnil a otevřel by se různým akcím pro veřejnost. Podle slov Böhma vypíše Národní knihovna do konce dubna výběrové řízení na druhou etapu revitalizace Klementina a tendr na dostavbu depozitáře v Hostivaři.

S vjezdem z Platnéřské se počítalo už v původních plánech na revitalizaci Klementina, záměr však kritizovali památkáři. Podle Böhma by nyní protesty neměly nastat, protože budování vjezdu nebude vyžadovat bourání portálu ani žádné další přílišné zásahy. „Rozhodně jsme nepřistoupili na to, co bylo navrhováno v minulosti, to znamená probourání velkého prostoru z Platnéřské ulice. V současné době navrhujeme jen výjezd do zásobovacích a parkovacích prostor v úrovni druhého a prvního podzemního podlaží, nijak nenarušující frontu Klementina. A s památkáři v tomto jsme v souladu,“ vysvětluje Böhm.

Knihovna se více otevře veřejnosti

Klementinum se stane podle ředitele oázou klidu. Mělo by tam vyrůst hodně zeleně, v prostorách Národní knihovny by měla být stylová kavárna, galerijní, kongresové a školicí prostory. Národní knihovna by se měla co nejvíce otevřít veřejnosti, teď prý působí tak, že funguje spíš pro odborníky a veřejnost do ní nechce moc chodit. Pro odborníky by ale měly rovněž vyrůst nové prostory. Národní knihovna chce naplno využít i možnosti digitalizace. Uzavřela proto smlouvu s americkým Googlem, který naskenuje historický fond knihovny, v současné době se připravuje skoro čtvrt milionů titulů.

Zásadní slovo při plánování revitalizace Klementina by měla mít podle Böhma obnovená poradní skupina architektů a památkářů, kterou zrušil předchozí ředitel Pavel Hazuka. Poradní sbor pomáhá také s vypracováním nové strategie rozvoje knihovny do roku 2016. „Rozdělíme Klementinum do několika sekcí podle toho, jak budou přístupné veřejnosti, cílem je mít co nejotevřenější knihovnu,“ uvedl Böhm. Počítá se s tím, že by bylo přízemí zcela bez omezení přístupné.

Nový tendr koncem týdne

NK by také ráda využila prostor uvolněný po Národní technické knihovně, která se odstěhovala do Dejvic. Konat se tam mají koncerty, výstavy a přednášky. Knihovna byla v minulosti kritizována za drahou rekonstrukci Klementina. Oprava budovy spolu s dostavbou hostivařských depozitářů měla stát zhruba tři miliardy korun. NK pod minulým vedením byla napadána i za netransparentnost strategií rozvoje knihovny.

Böhm krátce po svém nástupu do funkce na začátku tohoto roku zrušil tendr na dostavbu hostivařského depozitáře, považoval ho za drahý. Do konce týdne by měla Národní knihovna vypsat nový tendr, o 120 milionů korun levnější než ten předešlý. Národní knihovna před pár lety vyhlásila architektonickou soutěž na novou budovu, která měla nahradit nevyhovující prostory barokního Klementina. Na jaře 2007 zvítězil se svým futuristickým projektem architekt Jan Kaplický, kvůli odporu některých pražských politiků a prezidenta Václava Klause nebyl záměr realizován.

S Kaplického chobotnicí už Böhm nepočítá

Ani současný šéf Böhm nepočítá s obnovením plánu na výstavbu nové knihovny podle Kaplického. Skladovací kapacity se podle slov Böhma vyčerpají k roku 2013. Současnou situaci tak řeší revitalizací Klementina a výstavbou nového depozitáře v Hostivaři, na kterou bude koncem týdne vyhlášen tendr. Základní kapacitní problémy Národní knihovny by tak měly být vyřešeny zhruba na dalších třicet let. Odborná veřejnost ale upozorňuje, že nové budově se Národní knihovna v budoucnu stejně nevyhne.

Böhma jmenoval ředitelem knihovny na základě konkurzu ministr Jiří Besser (za TOP 09). Předtím instituci vedl Pavel Hazuka, jmenovaný na podzim 2008 tehdejším ministrem kultury Václavem Jehličkou (tehdy KDU-ČSL) bez výběrového řízení. Jehlička Hazukou nahradil předešlého ředitele Vlastimila Ježka, který prosazoval Kaplického projekt.

Vydáno pod