Sídliště Lesná se stavělo v letech 1962 až 1966 jako promyšlený urbanistický celek. Architekti chtěli podle Rudišových slov navrhnout soubor staveb „unikátní jako celek, ale i v jednotlivých detailech“. Ve své vizi „zahradního města“ se inspirovali obytnou čtvrtí ve městě Espoo ve Finsku. Sídliště Lesná má dodnes obyvatele-patrioty, kteří si uvědomují architektonickou hodnotu čtvrti. Nedávno vyzvali brněnský magistrát, aby zamezil další zástavbě na Lesné.
Česká komora architektů ocenila Rudiše i za to, že nepatřil k umělcům poplatným minulému režimu. „Rozhodující skutečnost pro udělení Pocty právě tomuto tvůrci ovšem představuje jeho celoživotní dílo, které je prakticky prosté jakýchkoliv kvalitativních výkyvů. Viktor Rudiš si jako jeden z mála dokázal udržet pozoruhodnou úroveň,“ stojí v odůvodnění.
Viktor Rudiš se narodil v roce 1927 v Brně. Vystudoval architekturu na místní technice. Většinu kariéry strávil v ateliéru Stavoprojektu Brno. Věnoval se také pedagogické a publikační činnosti. Po roce 1990 založil společný ateliér se synem Martinem. Společně pracovali například na rekonstrukci a dostavbě pavilonu G na brněnském výstavišti, bytových domech v Litomyšli a rekonstrukci Uměleckoprůmyslového muzea v Brně.
