Kohout: Vyprávění je způsob, jak přežívám svůj život

Praha - Spisovatel a dramatik Pavel Kohout pokřtil v pražské Viole souborné vydání svých memoárománů, které pod názvem Můj život s Hitlerem, Stalinem a Havlem vydalo nakladatelství Academia. Křest byl spojen se stejnojmenným představením, v němž se četly a zpívaly některé Kohoutovy zhudebněné básně. „Dohromady vybočují z řady fikcí, které píšu. Je to soubor knih, které dávají dohromady jeden lidský osud a řekl bych dokonce i osud posledních osmdesáti let této části kontinentu,“ prohlásil o knize Kohout. Dodal, že je šťasten, že kmotry jeho díla byli „tři mušketýři“: Ludvík Vaculík, Alexandr Kliment a Ivan Klíma.

Dvě obsáhlé publikace s tváří pětiletého a současného Kohouta na titulní straně obsahují jeho práce Z deníku kontrarevolucionáře, Kde je zakopán pes, To byl můj život? a poprvé i Předběžnou bilanci. „Myslím, že by mu to nevadilo,“ odpověděl Kohout na otázku, zda by se dramatik a prezident ohradil proti společnosti, v níž se ocitl v titulu knihy Můj život s Hitlerem, Stalinem a Havlem. „Je to muž zcela velkorysý a kromě toho je evidentní, že jsme Histlera i Stalina společně přežili, s Havlem stále žijeme vedle sebe a hlásíme se k sobě.“

Knihy obsažené v souboru nazývá kohout memoáromány. "Chci naznačit, že je s nimi spojena maximální snaha o objektivitu s naturelem vypravěče, romanopisce, který se tomu přinejmenším snaží dát literární tvar. Zdá se mi ale, že je to pohled, který je už dneska vysvětlitelný a obhajitelný. Minulost už totiž dneska vidím jen jako školní látku. Vyjádřil jsem se k ní tolikrát, tolikrát jsem ji popsal a tolikrát jsem v ní žil, že už ji nepovažuji za žádné mene tekel ve svém životě," vysvětlil spisovatel. 

Video Rozhovor s Pavlem Kohoutem
video

Rozhovor s Pavlem Kohoutem

Kohout o fikci a skutečnosti

Látky přicházejí a já už nečiním rozdíl mezi věcmi, které se týkají mého života, a těmi, které jsou totálními fikcemi. Je to prostě můj způsob vyprávění a také můj způsob, jak přežívám život: vyprávím cizí osudy a také svůj, abych na to nemusel příliš myslet.

Rozsahem sice nejmenší, ale důležitá je kapitola Předběžná bilance. Kohout, po válce zapálený mládežnický poeta, v ní provází čtenáře svým životem až do dnešních dnů. Opět se nevyhýbá kontroverzním tématům, otevřeně píše o vlastních omylech a pochybeních.

"Cítím, že mám povinnost obhájit spoustu lidí, kteří do té prokleté strany vstoupili těsně po válce, kdy byla republika rozbita nadranc,„ říká Kohout, jehož postupné střízlivění dovedlo z budovatelské poezie až k disentu. “Měli zkušenost ze světové hospodářské krize, která tu byla chápána jako totální selhání kapitalismu, a Mnichova, který byl chápán jako totální selhání západních demokracií, takže osvobození Rudou armádou zkrátka bylo to poslední, co vedlo k tomu, že jsme nastoupili cestu, o níž jsme se domnívali, že vede ke štěstí, a ona vedla od ďábla k belzebubovi."


Píseň: Sorry II
(Pavel Kohout)

Chtěl jsem napsat nejsilnější story.
Nestačil jsem.
Sorry.

Chtěl jsem sblížit všechny lidské tvory.
Nevyšlo to.
Sorry. Sorry!

Chtěl jsem z lásky k lidem přenést hory.
Nepřenesl.
Sorry. Sorry! Sorry!!

Chtěl jsem dorůst svoje velké vzory.
Nedorostl.
Sorry. Sorry! Sorry!! Sorry!!!

Chtěl jsem dozrát z pýchy do pokory.
Nestihl jsem.
Sorry. Sorry! Sorry!! Sorry!!! Sorry!!!!

Zapomněl jsem na memento mori


Návrat do Violy - „oázy zakázaných“

Do své vlastní tvorby z počátku 50. let sáhl Kohout před třemi lety, kdy psal scénář a zároveň román Smyčka (stejnojmenný snímek natočila Česká televize). Své verše vložil do úst hrdinovi Janu Soukupovi, mladému komunistickému básníkovi, který stejně jako Kohout prohlédne svůj omyl. Filmový představitel Soukup herec Ondřej Kavan následně Kohoutovy básně spolu s hudebníkem Milošem Černým zhudebnil. „Myšlenka je veřejně uvést se časově sečla s prezentací knihy,“ doplnil k cestě jeho veršů na divadelní prkna spisovatel. 

Ocenil, že křtu i představení se ujala Viola, s níž ho spojují nejhorší a současně nejlepší léta. „Viola byla taková oáza všech, kteří byli čerstvě zakázáni počátkem 70. let,“ vzpomínal Kohout. „Bylo už takovým rituálem, že jsem se tam skoro každý večer setkávali. Vždycky k nám přišel muž, který nás zakazoval na Svazu spisovatelů a říkal nám opile nešťastným hlasem: 'Vymazali jsme vás z čítanek.'“

Představení Můj život s Hitlerem, Stalinem a Havlem neuvedla Viola jen v souvislosti se křtem Kohoutovy knihy, bude součástí repertoáru. Opět s Milošem Černým, Ondřejem Kavanem a v režii Viktora Polesného ho divadlo v repríze uvede 1. června. Zároveň texty ve formě šansonů vychází na CD s názvem Sorry!