Praha – Alžběta Jungrová se jako fotografka specializuje na náročné reportážní a dokumentaristické projekty v rozvojovém světě. V minulosti mj. fotografovala překupníky heroinu v pákistánském Chajbarském průsmyku, vrakoviště lodí v Bangladéši, útulek pro HIV pozitivní děti ve Vietnamu, železniční provoz v Kambodži nebo pouliční nepokoje v pásmu Gazy. V současnosti probíhá výstava jejích reportážních snímků v pražských Žlutých lázních. Výstava bude posléze putovat po republice. Fotografka přijala pozvání do pořadu Hyde Park ČT24.
Fotografka Jungrová někdy jen zděšeně kouká
„Někdy se zastavím a koukám na ty hrůzy kolem sebe a ptám se, jaký smysl má to, že tam fotím. Jestli to může vůbec něco změnit. Pak se vrátím domů a tady si všichni stěžují, jak se mají špatně. Svět by byl mnohem lepším místem, kdybychom si dokázali vážit a měli radost z věcí, které máme. Pracuji samozřejmě s různými neziskovými organizacemi a již jen otevřít nějaké téma, donutit lidi o věcech přemýšlet, považuji v dnešní otupělé společnosti za úspěch,“ zamýšlela se nad svojí prací ve studiu Jungová.
„Kulturních šoků jsem zažila spoustu, ale vždycky se snažím nejprve místo a lidi poznat dřív, než začnu fotit. Když někam přijedu, tak třeba první den nefotím vůbec. A pak přijde ten okamžik, kdy vycítím, že už jim nevadím, že nejsem pro ně rušivý element, v tu chvíli začínám pracovat,“ přiblížila svou metodiku fotografka.
Hyde Park ČT24 (zdroj: ČT24)
„Snažím se zjistit o situaci a zemi, kam jedu, co nejvíce předem. Jedu kamkoli, ale riziko nesmí převážit to, co pak dodám. Nejlepší cesta, jak pracovat v cizím terénu, je najít někoho místního, nebo fotografa, který je tam již etablovaný. Situace je ale pokaždé jiná. Ovšem stejně se mi nejlépe pracuje doma, kde tomu rozumím. Ve svém volném čase si chci od světové brutality odpočinout a fotím portréty a lehčí témata. Z jedné cesty, kdy je to většinou koncipované tak, aby vznikly dvě reportáže, přivážím zhruba až 10 tisíc fotek. Pak tedy začíná druhá část práce u počítače,“ pokračovala Alžběta.
„Práce v novinách pro mne byla skvělá škola. Naučila jsem se rychle editovat, což je nyní s digitálem výhoda k nezaplacení. Naučila jsem se i neustálému hledání nových pohledů na věci, které fotíte posté, i když to ani napoprvé nebyla velká zábava. Takřka deset let každodenní práce s fotoaparátem vám dodá poměrně značnou jistotu ohledně technických věci. O potřebě vlastní obživy snad nemusím ani mluvit. Živit se právě dokumentem není nejlehčí a mnoho jiných variant, než noviny, není,“ uzavřela rozhovor Alžběta Jungová.
Alžběta Jungrová (nar. 18. dubna 1978, Praha)
Vystudovala Střední průmyslovou školu grafickou v Praze, obor užitá fotografie, kterou absolvovala v roce 1996. Po škole pracovala jako reportérka deníku Mladá fronta DNES, později působila v tiskové agentuře CPA. Mezi roky 2000–2002 žila v USA a Mexiku a následně strávila půl roku v Londýně. Během povodní v roce 2002 navázala spolupráci s Hospodářskými novinami, později fotografovala pro Lidové noviny a deníky vydavatelství Vltava Labe Press. V současné době spolupracuje s britskou agenturou Demotix a se vznikajícím mediálním impériem PPF Media. Opakovaně byla oceněna v soutěži české novinářské fotografie Czech Press Photo.
- Fotografie Alžběty Jungrové autor: Alžběta Jungrová, zdroj: galerie WWG.cz http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2649/264833.jpg
- Fotografie Alžběty Jungrové zdroj: galerie WWG.cz http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2649/264832.jpg
- Fotografie Alžběty Jungrové autor: Alžběta Jungrová, zdroj: galerie WWG.cz http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2649/264835.jpg