Recenze: Michael Lang / Woodstock

Čtyři mladí nadšenci si v roce 1969 naplánovali uspořádat „Tři dny míru a hudby“ tak pro 50 tisíc lidí. Nakonec se na festival, který se do historie zapsal pod jménem Woodstock, sjelo podle policejních odhadů 450 tisíc nadšenců. O akci, která patří ke zlomovým okamžikům populární hudby 60. let, napsal knihu jeden z hlavních jejích organizátorů Michael Lang v roce 2009. Nakladatelství Mladá fronta příběh zrodu legendárního festivalu míru a hudby v překladu Milana Lžičky vydalo v tomto měsíci. Lang ve své knize, kterou vytvořil ve spolupráci s Holly George – Warrenovou, poutavě líčí problémy s přípravou, složitosti kolem výběru místa a účinkujících, jakož i dopad festivalu nejenom společenský, ale prozrazuje i ekonomické pozadí, které pro něj nedopadlo vůbec dobře.

Kniha Michaela Langa má však širší záběr, než jen popis jedné, i když obrovské akce. Na jejím základě se čtenář může seznámit s celkovou atmosférou těch let, kdy v té velké Americe byl ještě zřetelný rozdíl mezi jihem a severem a propastný rozdíl mezi městem New York a ostatními místy. Na jihu země v té době stále vládla rasová segregace a bujel agresivní patriotismus.

To jak se svobodomyslný člověk z New Yorku potýká při realizaci svého snu s maloměšťáckými předsudky, nesnášenlivostí, která nesla všechny stopy nebezpečné agrese, se čte jako detektivka. Když se k tomu ještě přidá závist, rozmary počasí v symbióze s nepředvídanými reakcemi originálních osobností účinkujících a davová psychóza, vše dotvořeno drogovým raušem, je o poutavé čtení postaráno. Ale ani po odeznění hudby a náročné likvidace odpadků, dobrodružství nekončí, neboť Lang otevřeně popisuje i katastrofický finanční dopad akce, který způsobil rozkol mezi čtyřmi kamarády a obyčejná lidská chamtivost, která se ani květinovým dětem nevyhnula.

Ale i když se dozvíme i o odvrácené tváři, nic to nemění na neopakovatelné atmosféře festivalu a jeho celkovému významu. K největším hvězdám festivalu patřili Jimi Hendrix, Janis Joplin, Joe Cocker nebo skupiny Grateful Dead, The Who a Jefferson Airplane. Ale Lang svým vyprávěním podtrhuje ještě jednu důležitou osobnost, a to publikum. Z hudebního festivalu lidé vytvořili společenskou akci s přesahem, který doznívá i do dnešních dnů. Tento přesah stvořil pocit sounáležitosti, byla to manifestace za svobodu a Michael Lang ve své knize o ní podává zasvěcené a čtivé svědectví.

Řekli o Woodstocku:

Carlos Santana: Ve Woodstocku jsem zažil kolektivní dobrodružství, ztělesňující něco, co trvá dodnes.Když se hroutila Berlínská zeď, Woodstock byl při tom. Když vyšel Mandela na svobodu, Woodstock byl při tom. Když jsme slavili rok 2000, i u toho byl Woodstock. Woodstock se koná každý den.

John Lennon: Woodstock je největším lidským shromážděním, jaké se kdy sešlo za jinými než válečnými účely. Ještě nikdo neměl tak velké vojsko, které nikoho nezabilo, ani v něm nedošlo k žádným násilnostem jako třeba u Římanů nebo podobně – to i na koncertě Beatles bývalo víc násilí.

Michael Lang: Pro mě osobně byl Woodstock zkouškou toho, zda lidé naší generace skutečně věří jeden v druhého i ve svět, který jsme se snažili vybudovat. Woodstock se stal symbolem naší solidarity. A právě tohle pro mě znamenalo nejvíc – spřízněnost s druhými, kterou pociťovali všichni ti, kteří na festivalu pracovali, všichni ti, kteří na něj přišli, i miliony těch, kteří tam být nemohli, ale které oslovil. Díky našemu přičinění zavládl ve správnou chvíli na správném místě ten pravý duch a výsledkem byla oslava a stvrzení naší lidskosti – aspoň pokud je mi známo, šlo o jeden ze zřídkavých případů v dějinách, kdy se ústředním motivem stala radost.

/z knihy Michaela Langa Woodstock/

  • Michael Lang / Woodstock (obálka) zdroj: Mladá fronta http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2655/265497.jpg
  • Santana na Woodstocku zdroj: flickr.com http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/11/1042/104161.jpg
  • Woodstock 1969 zdroj: flickr.com http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/11/1042/104164.jpg