Od počátku června nabídl 23. ročník festivalu Tanec Praha dlouhou řadu zajímavých domácích i zahraničních tanečních produkcí. Za hlavní událost letošního ročníku bylo organizátory označeno představení nazvané Sutra, které vytvořil tanečník a choreograf vlámsko-marokánského původu Sidi Larbi Cherkaoui. V pražském Hudebním divadle Karlín byla inscenace uvedena hned ve třech po sobě jdoucích večerech (25., 26. a 27. 6.) a všechna představení byla již několik dní dopředu vyprodaná. Kdo nezaváhal a rezervoval si vstupenky dostatečně včas, měl možnost vidět show, která zcela splnila očekávání mimořádného zážitku.
Recenze: Sutra
Sedmdesátiminutové představení nastudoval Cherkaoui se sedmnácti mladými buddhistickými mnichy z čínského šaolinského kláštera. Šaolinští mniši cvičili skutečné bojové umění, kterému se v klášteře od raného věku věnují. Mistrovsky prováděné cviky plné energie se podobaly chvílemi tanci, chvílemi vrcholové sportovní gymnastice či akrobacii. Kolem hlav mnichů prudce létala ostří jejich dlouhých mečů a kopí, které dokonale ovládali.
Rozhovor s Chuangem Ťia-chaoem (zdroj: ČT24)
Diváci tak momenty zapomínali, že plynulé série cvičení nebyly původně vytvořeny pro estetický dojem, tak jako tanec v evropském pojetí. Po staletí se utvářely za účelem fyzického a psychického posilování mnichů, kteří jejich opakovaným prováděním usilovali o harmonický rozvoj těla a ducha.
Cherkaouimu, který v představení sám vystoupil, se povedl husarský, režijně velmi vynalézavý kousek. Ukázal dodnes živou čínskou tradici a zároveň vytvořil z bojového umění skutečný umělecký, navíc divácky přístupný zážitek. Kombinací bojových umění a současného tance dosáhl originální symbiózy mezi východní asijskou a západní evropskou kulturou a tradicí. Podařilo se mu tak propojit dva zcela odlišné světy.
Výtvarná podoba inscenace, jejímž autorem je slavný výtvarník a designér Antony Gormley, byla skvělá. Scéna byla čistá, jedinými, zato však neuvěřitelně variabilními dekoracemi na ní byly velké dřevěné truhly. Do nich se mniši ukrývali, vztyčovali je, sráželi dohromady, stavěli do nejrůznějších obrazců a často nestabilních pozic, aby na nich „tančili“ - skákali z nich, balancovali či bojovali, aniž by dali najevo sebemenší pocit zábran či závratě.
Představení doplňovala živá akustická hudba, kvintet hudebníků seděl na vyvýšeném místě vzadu za jevištěm za bílou průsvitnou stěnou. Vážná hudba Szymona Brzósky, především houslové party, se kterými se místy prolínalo i absolutní ticho, dotvářely emocionální působivost celého díla.
Inscenace měla v Praze svou českou premiéru, ale zároveň bylo hlavní město také jednou z posledních zastávek světového turné tohoto projektu. U českých diváků sklidila Sutra obrovský úspěch, dílo ocenili nadšeným dlouhým potleskem. Nezbývá než si přát, aby se podobně atraktivní hosty do Prahy podařilo zvát častěji.
GALERIE
Sutra na festivalu Tanec Praha 2011