Ve Varech by mohlo příští rok hořet

Karlovy Vary – Po 44 letech od svého vzniku měla v sobotu na 46. ročníku karlovarského festivalu obnovenou premiéru Marketa Lazarová. Digitálně zrestaurovaná kopie dramatu Františka Vláčila byla představena za přítomnosti hlavní představitelky Magdy Vášáryové. Snímek dostal nový kabát právě díky festivalu, který inicioval myšlenku digitalizace vybraných děl české kinematografie. V první fázi čeká podobný „osud“ jako Marketu Lazarovou dalších 199 filmů.

Podle prezidenta festivalu Jiřího Bartošky loni značný ohlas na dva promítané zrestaurované snímky – Geparda (1963, režie: Luchino Visconti) a Červené střevíčky (1948, režie: Michael Powell, Emeric Pressburger) – ukázal, že diváci mají o filmy ze zlatých fondů kinematografie v upravených digitálních verzích zájem.

Oba snímky byly zrestaurovány díky nadaci Martina Scorseseho The Film Foundation. „Geparda spolufinancoval Gucci, a tak nás napadlo, že bychom oslovili naše partnery (v případě Markety Lazarové Nadaci ČEZ – pozn. red.), aby se mohli prezentovat nejen tím, že podporují karlovarský festival, ale že zároveň podpoří i digitalizaci českých filmů,“ vysvětlil Bartoška.

Rozhovor s Jiřím Bartoškou a Jiřím Besserem (zdroj: ČT24)

Besser: 200 filmů za 100 milionů

Do první fáze digitalizace, jejímž cílem je pořízení identické kopie filmového díla v digitální podobě, je zahrnuto dvě stě snímků. Mezi nimi například Hoří, má panenko, Tři oříšky pro Popelku nebo Marečku, podejte mi pero. Snímky by měly být zrestaurovány během čtyř let (včetně roku 2011) a mluvilo se o nákladech ve výši až 500 milionů korun z kapsy ministerstva kultury.

„Ta čísla byla vypočítána pro soukromé firmy,“ upřesnil ale dnes v Otázkách Václava Moravce z Karlových Varů ministr kultury Jiří Besser. „My máme vypočítáno, že za prvních 100 milionů korun zrekonstruujeme 200 filmů.  Prostor pro soukromé subjekty vidím u další dvoustovky snímků, protože celkem je k digitalizaci určeno zhruba 400 filmů. Nikomu nebudeme bránit v tom, aby se na digitalizaci podílel. Ale nebude to platit stát.“

Většinu českých filmů vyrobených od počátků české kinematografie v roce 1898 do roku 1993, kdy byla privatizována filmová studia, spravuje stát prostřednictvím Národního filmového archivu a Státního fondu ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie. „NFA, příspěvková organizace ministerstva kultury, bude mít vytvořeny podmínky, aby mohl sám digitalizovat ty filmy, které jsou ve vlastnictví státu,“ přislíbil Besser.

Bartoška doufá, že karlovarský festival bude moci uvést další digitálně restaurovanou kopii (případně kopie) některého (některých) z filmů ve zlatém fondu české kinematografie už v příštím ročníku. Pravděpodobně půjde o snímek Miloše Formana Hoří, má panenko, o němž se původně uvažovalo jako o kandidátovi na první digitalizaci, než padla volba na Marketu Lazarovou. „Pokud jednání dopadnou dobře, mohlo by příští rok ve Varech hořet,“ přeje si Bartoška.

Vydáno pod