Praha - Od rána se před hlavním vchodem Národního muzea tvořily fronty, dnes naposledy totilmohli lidé navštívit historickou budovu, než se kvůli opravě na pět let uzavře. Během generální rekonstrukce, první takového rozsahu ve 120leté historii stavby, budou vytvořeny nové výstavní prostory v suterénu, vyhlídka v kopuli a tunel spojující historickou budovu s objektem bývalého Federálního shromáždění, které nyní také spravuje muzeum. Celkem bude rekonstrukce stát 4,5 miliardy korun.
Nadešel čas loučení s Národním muzeem
„Návštěvníci už nikdy neuvidí muzeum tak, jak ho viděli desetiletí,“ upozornil před posledním dnem ředitel muzea Michal Lukeš. Možnosti navštívit historickou budovu využilo na 16 tisíc lidí, polovina z nich byli zahraniční turisté. Běžná návštěvnost se přitom pohybuje kolem 2,5 tisíce lidí. Budova byla mimořádně otevřena až do 20:00, vstupné byl zdarma.
V poslední den čekalo na návštěvníky několik překvapení. O hudební atmosféru se staral DJ, který mixoval klasickou hudbu především skladatele Antonína Dvořáka, jemuž je věnována současná výstava v Českém muzeu hudby. V Pantheonu se také promítaly filmy o expozicích Národního muzea, ve foyer pak pracovníci z jednotlivých objektů muzea lákali na další expozice a představovali projekt speciálních muzejních pasů. Lidé se mohou i po uzavření historické budovy vydat do některých z deseti pražských a šesti mimopražských objektů Národního muzea.
GALERIE
videogallery_000129474
Budova nedávno oslavila 120. narozeniny. „Ta naše stará dáma je už kompletně ve špatném stavu – od střechy až po sklepy, včetně expozic, rozvodů a technologií. Potřebuje generální rekonstrukci, která se dlouho připravovala,“ dodává Lukeš. Generální rekonstrukce je plánovaná na pět let, celková částka se vyšplhá přes čtyři miliardy korun. Stěhování exponátů započalo už v listopadu loňského roku.
Muzeum bude vyprávět příběhy
„Sbírky stěhujeme do externích depozitárních komplexů, které jsme právě pro účely vystěhování historické budovy dlouhodobě připravovali. Přírodovědecké muzeum se stěhuje do Horních Počernic, knihovna a historické muzeum do depozitáře v Terezíně a knihovní fondy zároveň i do zámku na Zbraslavi,“ vyjmenovává náměstkyně pro centrální sbírkotvornou a výstavní činnost Dagmar Fialová. Jedinými třemi výjimkami, které se stěhovat nebudou, jsou kostra plejtváka myšoka a velkorozměrové exponáty slona a žirafy.
- Poslední otevření Pantheonu Národního muzea před rekonstrukcí autor: Roman Vondrouš, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2696/269515.jpg
- Pantheon Národního muzea autor: Roman Vondrouš, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2696/269518.jpg
- Pantheon Národního muzea autor: Roman Vondrouš, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2696/269520.jpg
- Pantheon Národního muzea autor: Roman Vondrouš, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2696/269519.jpg
- Pantheon Národního muzea autor: Roman Vondrouš, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2696/269521.jpg
- Pantheon Národního muzea autor: Roman Vondrouš, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2696/269522.jpg
- Michal Lukeš autor: Roman Vondrouš, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2696/269526.jpg
- Michal Lukeš autor: Roman Vondrouš, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2696/269525.jpg
V rámci rekonstrukce se stará budova propojí s budovou Federálního shromáždění, a tím se několikanásobně rozšíří výstavní prostor. Expozice budou sledovat dvě základní linky, a to přírodní a společenské vědy. Cílem nového pojetí expozic je podle Lukeše vyprávět příběhy.
Pantheon v prvním patře bude i nadále připomínat významné muže a ženy české vědy, společenského života a umění. Ve druhém patře vznikne interaktivní centrum pro studenty a mládež. Pokud se dodrží plánovaná doba rekonstrukce, návštěvníci se na novou budovu muzea mohou těšit v roce 2016.