Praha - V noci na dnešek zemřel v jednaosmdesáti letech houslový virtuos Josef Suk. Pravnuk Antonína Dvořáka a vnuk skladatele Josefa Suka patřil k nejvýznamnějším českým houslistům. O úmrtí informoval dramaturg Pražského jara Antonín Matzner. Suk spolupracoval s řadou předních hudebních osobností a vystupoval po celém světě. Působil i jako pedagog. Zemřel v nemocnici po dlouhé těžké nemoci. V posledních letech již nevystupoval, veřejnou koncertní dráhu ukončil v roce 2002.Josefa Suka si mohou diváci České televize připomenout dnes ve 22:10 v pořadu GEN. Veřejné rozloučení se uskuteční 14. 7., pohřeb o den později.
Zemřel houslový virtuos Josef Suk
Housle považoval Suk za jeden z nejkrásnějších hudebních nástrojů. Dokážou radostně zpívat i plakat, jejich konstrukce se po staletí nezměnila, je to přímo zázrak, řekl před dvěma lety v rozhovoru s ČTK. Jako žák Pražské konzervatoře cvičíval na housle až deset hodin denně. Jeho doménou byla klasická a romantická hudba (Mozart, Dvořák, Čajkovskij, Suk), hrál ale i méně frekventované autory, třeba Bélu Bartóka či Albana Berga.
Josef Suk se narodil 8. srpna 1929 v Praze. Už v dětských letech byl v houslové hře žákem Jaroslava Kociana, v letech 1946-51 studoval houslovou hru na pražské konzervatoři a 1951-53 na AMU a byl krátce primáriem Pražského kvarteta (1950-52). Po absolutoriu působil v letech 1953-55 jako zástupce koncertního mistra činoherního orchestru Národního divadla, poté jako sólový a komorní hráč. V roce 1952 založil Sukovo trio (původně spolu s klavíristou Jiřím Hubičkou a violoncellistou Sašou Večtomovem, později s Janem Panenkou a Josefem Chuchrem), v letech 1961-90 byl sólistou České filharmonie.
GALERIE
videogallery_000129502
Jeho dráha sólisty začala v roce 1954 po slavném koncertě v pražském Rudolfinu. Sukův mezinárodní ohlas rostl od roku 1959, kdy na uměleckém turné s Českou filharmonií koncertoval na třech kontinentech. Roku 1964 debutoval v Anglii a také v USA. Od té doby vystupoval s předními světovými orchestry. Od ledna 1992 do prosince 2000 byl uměleckým vedoucím a dirigentem Sukova komorního orchestru.
V průběhu své dráhy natočil snímky pro domácí i zahraniční gramofonové firmy, které získaly řadu cen, například šestkrát pařížskou cenu Grand Prix du Disque Académie Charles Cros, Edisonovu cenu v Nizozemsku, cenu Mozartovy společnosti ve Vídni a další. Je držitelem Zlaté desky Columbie z roku 1978, Zlaté desky Supraphonu a v roce 1999 získal platinovou desku Supraphonu za 1 112 000 prodaných nosičů.
V Československu a ČR obdržel Josef Suk i řadu vyznamenání: Státní cenu Klementa Gottwalda (1964), titul národního umělce (1977), medaili Za zásluhy (1999), francouzský Řád čestné legie v hodnosti rytíře (2002) či čestný doktorát Akademie múzických umění v Praze (2003). Byl též pedagogem houslové hry na Vídeňské městské konzervatoři (1979-1985) nebo členem porot mezinárodních soutěží.
Ludmila Vybíralová, ředitelka Sukova komorního orchestru: „Ztrácíme nejen uměleckou osobnost, ale člověka nesmírně pilného, všeznalého, múzou obdarovaného, který nechť zůstane vzorem všem, nejen houslistům, a není nikdy zapomenut.“
Václav Klaus, prezident ČR: „Ne o každém hudebníkovi lze zcela říci, že to byl velký umělec. A ne o každém umělci lze říci, že to byl skutečně český umělec. Obojí lze o Josefu Sukovi říci bez sebemenšího zaváhání.“
Pavel Šporcl, houslista: "Odchází úžasný člověk a velikánská legenda, houslista, kterého znal celý svět. Vždycky jsem se něčemu novému naučil a přiučil.
Josef Suk bude pochován 15. července v rodinné hrobce na vyšehradském hřbitově. Zádušní mše se uskuteční od 11:00 v chrámu sv. Petra a Pavla na Vyšehradě. O den dříve se veřejnost s jedním z nejvýznamnějších českých hudebníků může od 11:00 rozloučit v Dvořákově síni pražského Rudolfina. Rozloučení s veřejností organizuje Pražské jaro a Česká filharmonie.