Zemřel malíř a grafik Zdeněk Sýkora

Praha - V úterý zemřel ve věku 91 let malíř Zdeněk Sýkora. Sdělila to jeho asistentka Veronika Hudečková. Sýkora byl uznávaným průkopníkem užití počítače ve výtvarném umění, jeho obrazy struktur a linií tvoří součást kolekcí prestižních domácích i světových galerií. Vystavuje je například v Centre Pompidou v Paříži, MUMOK - Stiftung Ludwig ve Vídni či Neues Museum v Norimberku. Vzpomínku na světoznámého výtvarného umělce přináší ČT2 dnes od 22:40. Scénář, kamera a režie J. Brabec.

Zdeněk Sýkora se narodil v roce 1920 v Lounech. Vystudoval výtvarnou výchovu, deskriptivní geometrii a modelování na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde poté působil jako pedagog až do roku 1980. Ve stejném roce výtvarník odešel do důchodu a věnoval se pouze malířské tvorbě. V roce 1983 se oženil se svou bývalou studentkou, jeho manželka Lenka se později stala jeho spolupracovnicí. Malíř se roku 1991 se stal čestným občanem města Loun, v roce 2003 mu byl francouzským ministrem kultury udělen titul rytíře Řádu umění a literatury a v roce 2005 obdržel prestižní rakouskou cenu Herberta Boeckla.

Po počátečním experimentování se surrealismem a kubismem se od konce čtyřicátých let věnoval krajinomalbě, která zůstala jeho celoživotní láskou. Generalizací přírodních forem dospěl k abstraktnímu výrazu a od počátku 60. let maloval kompozice založené na vztazích základních geometrických tvarů. V roce 1963 vznikla první z řady struktur - Šedá struktura. Ve stejném roce se stal jedním ze zakladatelů výtvarné skupiny Křižovatka. „Pro organizování geometrických elementů ve svých strukturách používal kombinatorický princip a v polovině šedesátých let ve spolupráci s matematikem Jaroslavem Blažkem zapojil do své práce počítač, a zařadil se tím mezi světové průkopníky této metody,“ připomněla Hudečková.

Sýkorova díla se dostala do předních světových sbírek

Účastí na několika důležitých mezinárodních výstavách umění geometrického zaměření Sýkora získal významné postavení na mezinárodní výtvarné scéně a jeho díla se dostala do předních evropských a amerických sbírek. Začátkem 70. let se elementem jeho nových obrazů stala linie. Oproti přísnému řádu, s nímž pracoval u struktur, využil při tvorbě liniových obrazů náhodnost. Tvary, délky, tloušťky, barvy a křížení linií určovala náhodná čísla, která generoval počítač. „Ten úvodní přepis vizuálních elementů do jazyka toho počítače, ta transformace, to bylo nelidsky náročné,“ přiznal Sýkora před časem.

Podle odborníků mohou Sýkorova plátna připomínat kaligrafii, v jeho liniích však nejsou patrné tahy štětcem. Paralelu někteří spatřují i v jeho obrazech a hudební partituře soudobé vážné hudby. Podstatná je i jeho raná zkušenost krajináře a fascinace vědou. Sám Sýkora například odkazoval na inspiraci reprodukcemi analýzy Brownova pohybu, tedy náhodného pohybu malých částic v kapalině. Zdeněk Sýkora je ale také autorem několika realizací v architektuře. V 60. letech například vytvořil obklad větracích komínů u letenského tunelu a keramickou stěnu u Václavského náměstí, která je teď součástí interiéru přistavěné kavárny.

Linie č. 24 - Poslední soud

Vloni připravila Galerie hlavního města Prahy Zdeňku Sýkorovi novou přehlídku, která se konala při příležitosti jeho devadesátin. Její autoři se snažili shromáždit to nejlepší z jeho více než padesátiletého díla, a tak se do Česka dostalo i jeho stěžejní dílo Linie č. 24 - Poslední soud, který zapůjčilo pařížské Centre Pompidou. Obraz o rozměrech tři krát tři metry je součástí stálé expozice tohoto významného muzea a Sýkora je jedním z mála českých autorů, kteří jsou v něm zastoupeni.

Velkou retrospektivu Zdeňku Sýkorovi připravilo také Josef Albers Museum v Bottropu, Dům umění v Brně, Willhelm-Hack-Museum v Ludwigshafenu a Museum der Moderne v Salcburku. Letos měl premiéru dokumentární film Krajina, který natočil režisér a kameraman Jaroslav Brabec o Sýkorově krajinářské tvorbě. Brabec o Sýkorovi již v roce 2001 natočil hodinový dokument v rámci televizního cyklu Evropané.

Muzeum Kampa zahájilo přípravy na výstavu Sýkorových děl

Na počest zesnulého malíře chystá výstavu i pražské Muzeum Kampa. Ve výstavních prostorách galerie se návštěvníkům představí asi 17 autorových grafik a jedna malba, a to zřejmě už v pondělí 18. července. Informoval o tom kunsthistorik a kurátor Jiří Machalický. Práce na přípravách expozice organizátoři zahájili právě dnes, tedy jen jediný den po Sýkorově úmrtí. Výstava bude umístěna v jedné z místností, kde dosud běžela videoinstalace k výstavě Milana Grygara. „Právě teď dokončujeme rámování Sýkorových grafik ze 60. let. Vystavíme také jeden jeho obraz. Vše snad bude hotové do tří dnů, takže zahájení expozice by mohlo být už na začátku příštího týdne,“ prozradil Machalický.

Vydáno pod