Praha - Dům U Zlatého prstenu hostí obrazy sedmi soudobých výtvarníků, kteří na svých dílech návštěvníkům přibližují rozmanité polohy současné abstrakce. Expozice potrvá v přízemí galerie do 4. září. Pořadatelé si ke spolupráci na tomto výstavním projektu přizvali výtvarníky Petra Duba, Jakuba Janovského, Václava Kočího, Josefa Mladějovského, Martina Moflára, Alžbětu Říhovou a Iru Svobodovou.
Mladí výtvarníci hovoří skrze abstrakci
Všichni jmenovaní autoři mají jedno společné - ke svému uměleckému vyjádření ve větší či menší míře užívají abstraktní jazyk. „Obrazy jsme pod tímto zorným úhlem pohledu vybrali z nového souboru uměleckých děl Artbanka. Postihujeme tak současný umělecký trend reflektující fenomén abstrakce jako stále živý a aktuální,“ uvádí k expozici kurátorka Olga Malá.
Přestože nejvíce pozornosti tradičně směřuje k současné výtvarné scéně v české metropoli, samotná výstava reflektuje i mimopražské autory. „Například Josef Mladějovský studoval a působí v Ostravě, Martin Moflár v Košicích a Petr Dub je spjat s uměleckým prostředím v Brně,“ vypočítává Malá.
„Chtěl jsem mluvit obecně a jednoduše, abych mohl oslovit širší spektrum lidí. Hodně mě teď zajímá geometrická část abstraktního vyjádření. Na geometrii mě baví, že je součástí matematiky a pomocí ní se dá vyjádřit něco o nehmotných věcech, protože je sama nehmotná,“ charakterizuje svou tvorbu Mladějovský, který do expozice přispěl diptychem Sudoku I a Sudoku II z roku 2010. Jakub Janovský se pak na výstavě prezentuje znakovým obrazem Sabatum.
Abstraktní a realistický projev v sobě pojí práce Petra Duba, který zkoumá hranice uměleckého díla jako takového. „Systematicky znejisťuje diváka, který si nikdy nemůže být jist, zda stojí před obrazem, či reliéfem, před rámem, či plátnem, co je realita a co pouhé zdání,“ doplňuje Malá.
Cesta Václava Kočího k abstrakci vedla od postupného zjednodušování krajinného motivu. V jeho díle je horizont přeměněn v rovné barevné linie a pruhy. Pruhy se objevují i v rozměrných, meditativních obrazech Martina Moflára.
Ira Svobodová ve svých pracích záměrně narušuje perspektivu a logiku plošných tvarů, Alžběta Říhová se pak inspiruje architekturou. „Na výstavě je vystaven obraz, který vznikl v počátku mého studia na UMPRUM. Mé práce tehdy vycházely z dlouhodobého zájmu o architekturu a urbanismus 20. a 21. století,“ komentuje své dílo umělkyně.
Reportáž Ivy Němcové a rozhovor s Irenou Satkeovou (zdroj: ČT24)