Jako určité vyvrcholení několikaměsíčního mediálního působení, organizovaného Národním památkovým ústavem na téma současné architektury v historickém městě, ve zřetelné návaznosti na mnohaleté iniciativy spolku Za starou Prahu a souběžně i Galerie Jaroslava Fragnera a Občanské iniciativy Za novou Prahu, připravil kolektiv autorů pod vedením dr. Richarda Biegela poměrně rozsáhlou výstavu, naplněnou nejen kvalitním fotografickým materiálem, ale celou řadou věcných informací. Výstava přispívá vlastním pohledem na čtyřstranný dialog mezi památkáři, architekty, investory i laickou veřejností. Návštěvník ocení nejen její rozsah a informační bohatost, ale také jasný názor, se kterým desítky spolupracovníků, činných zejména v místních orgánech památkové péče, nové stavby hodnotí. Krátce, stručně a navíc ještě odvážně, což je v našich podmínkách přinejmenším nezvyklé.
Recenze: Nové ve starém
Celý představovaný soubor více než stovky staveb a realizací je rozdělen do čtyř základních skupin, bohužel, a to je jediná výtka organizátorům, graficky nečitelně rozlišeným. Velká většina realizací je chválena v oddílu Nové ve starém, to jsou ty, které kvalitně obohacují místo, kde byly vybudovány, a mnoha rozličnými způsoby jsou přínosem městu, oblasti i vlastně celé zemi. Tady pořadatelé vybrali řadu staveb z Litomyšle, Ostravy (Ostravská brána), Loun (Přikrylova Galerie Benedikta Rejta), Slavonic (Kouckého Besídka) a podobně.
V souboru, který je cíleně poměrně drobný a jmenuje se Nevratné ztráty, pak samozřejmě poznáváme pražský Darex na Václavském náměstí, pojišťovnu v Pardubicích či nákupní centrum Delta v Liberci. Jeho název orientuje návštěvníky zcela jasně – zde se jedná doslova o poškození výrazu příslušného místa, a to opravdu nevratně.
V historických českých a moravských městech se samozřejmě odehrává určitý architektonicko-stavební příběh doslova Za oponou – jsou to vnitřní přestavby budov ponechávající známou, slavnou nebo dokonce chráněnou fasádu, za níž návštěvník najde zcela něco jiného, většinou rozsáhlé obchodní plochy. Jen občas se podaří této záležitosti dotáhnout bez významných ztrát – opak bývá častější skutečností. Výrazným příkladem je například pražské nákupní centrum Palladium, bušící za fasádou bývalých kasáren.
Zajímavou částí je Živé město, přinášející realizace různým způsobem přetvářející veřejný prostor – náměstí, parky, nábřeží a podobně. Tady návštěvník uvidí například náměstí v Plzni či Třeboni nebo plavecký bazén v Litomyšli.
Jak v úvodním slově zdůraznila generální ředitelka Národního památkového ústavu arch. Naďa Goryczková, spory nevznikají ani tak mezi výše uvedenými subjekty, zejména mezi památkáři a architekty, ale spíš mezi kvalitou a nekvalitou. Tady je zapotřebí opravdu citlivě vést investiční a urbanistickou politiku měst a učit se rozumět místu a jeho geniu loci. Jak ale většina příkladů na výstavě dokládá, poměrně značné množství realizací dopadlo dobře a mnohá místa se mohou novými moderními realizacemi doslova chlubit. Takže se této výstavy vůbec nemusíte bát. Jen si rezervujte dost času, nejenže není malá, ale texty jsou tentokrát opravdu důležité.
Galerie Jaroslava Fragnera, Betlémské náměstí 5a, Praha 1. Tram. Národní třída, 6, 9, 18 a 22, metro B. Otevřeno denně mimo Po od 11:00 do 19:00 hodin. Výstava potrvá do 2. 10. 2011