„Lanďák“ říká, co si myslí

Praha – Byl jedním z nejoblíbenějších herců 60. let, úspěšně působil v Rakousku a nepřehlédnutelnou postavou české kultury je dodnes. Herec Pavel Landovský, který byl aktivním disidentem a jako jeden z prvních podepsal Chartu 77, se objevil v oscarových Ostře sledovaných vlacích nebo Marketě Lazarové. Nezapomenutelné jsou jeho role ve filmech Svatba jako řemen nebo Utrpení mladého Boháčka.

Sedmdesátá léta naopak přinesla Landovskému nucený ústup ze slávy. Vedle hercova odporu k nastupující normalizaci k tomu přispěl i jeho zvyk říkat, co si myslí. Přitížilo mu i jeho dlouholeté přátelství s předním disidentem a pozdějším prezidentem Václavem Havlem. Poté, co jako jeden z prvních podepsal Chartu 77, už mohl hrát jen neveřejně, například v bytovém divadle Vlasty Chramostové. S Havlem také natočil záznam jeho Audience.

Koncem 70. let na Landovského tvrdě dolehla policejní zvůle. Od ledna 1977 jej opakovaně zatýkali a nakonec byl v roce 1978 v rámci akce Asanace donucen opustit republiku. Další léta strávil v Rakousku, kde se stal členem souboru prestižního vídeňského divadla Burgtheater. V této přední rakouské scéně působil osmnáct let. Také v emigraci si zahrál v několika filmech či v televizi, mimo jiné se mihl ve snímku Miloše Formana Ragtime.

Změna režimu v tehdejším Československu mu umožnila návrat do vlasti, natrvalo se z Rakouska vrátil v roce 1996 po skončení svého vídeňského angažmá. Hostoval v Divadle Na Zábradlí, v Činoherním klubu i v Národním divadle. Mnohem početnější než výčet jeho divadelních rolí je jeho polistopadová filmografie. Vedle populárního majora Terazkyho v Černých baronech z roku 1992 ztvárnil různé postavy například ve snímcích Amerika, Cesta pustým lesem, Nejasná zpráva o konci světa, Nestyda či Vratné lahve.

Pavel Landovský, který je rovněž autorem několika divadelních a rozhlasových her, z nichž nejznámější je Hodinový hoteliér, se narodil 11. září roku 1936 v Havlíčkově Brodě. Vyučil se nástrojařem, studoval průmyslovou školu a po neúspěšných pokusech o přijetí na DAMU začínal jako elév v mimopražských souborech. Od poloviny šedesátých let byl jedenáct let členem pražského Činoherního klubu.

Svébytný herec a dramatik s pověstí bouřliváka, který proslul otevřeností i jadrným slovníkem, je znám také svou slabostí pro něžné pohlaví. V jednom televizním dokumentu o sobě prohlásil, že je „nesnesitelný obdivovatel žen“, které ovšem i s dětmi vždycky opustil, kdykoli následovala další milostná anabáze. Podle dostupných informací je otcem sedmi dětí.

Landovský, mnohdy familiárně přezdívaný „Lanďák“, je podle dostupných zdrojů vážně nemocen. Přesto ještě nedávno přijal jednu z epizodních rolí v režijním debutu svého přítele Václava Havla Odcházení.

Vydáno pod