Praha - Jedinou dochovanou dobovou plastiku sv. Anežky České čeká restaurace. Na cenném artefaktu z období gotiky bude v následujících týdnech pracovat restaurátorka a sochařka Jitka Malovaná. Poté ji budou moci Pražané zhlédnout koncem listopadu v rámci expozice, jež jim přiblíží život této české princezny a řeholnice. Bude se konat v prostorách Anežského kláštera, kde budou vystaveny liturgické předměty, listiny, dobová umělecká díla a právě i originální sloupová hlavice, na které je zřejmě vůbec první vyobrazení této významné české světice.
Sv. Anežka Česká jako nová
Rozsáhlou výstavu chystá pražské arcibiskupství ve spolupráci s Národní galerií (NG) a dalšími institucemi. První návštěvníci by měli desítky exponátů z Česka i zahraničí zhlédnout už 25. listopadu - tedy přesně 22 let poté, co byla Anežka Přemyslovna svatořečena. Výstava navíc připomene i další významné výročí. „Letos si připomínáme už osmisté výročí od narození sv. Anežky. Její osobnost, sama o sobě, je tak významná, že stojí za to si ji i po těchto letech připomenout,“ řekl na dnešní tiskové konferenci spoluautor výstavy Vladimír Kelner.
Jedním z hlavních lákadel výstavy bude podle něj například původní oltář od Mikuláše Puchnera z konce 15. století, který bude vévodit svatyni Salvátora, rodovému pohřebišti Přemyslovců v klášteře. Vystavena bude také unikátní kamenná hlavice, kde je zřejmě nejstarší vyobrazení této české světice. Na restaurování cenného artefaktu bude v následujících týdnech pracovat restaurátorka a sochařka Jitka Malovaná.
Rozhovor s Jitkou Malovanou a Danou Stehlíkovou (zdroj: ČT24)
„Zjistili jsme, že hlavice byla původně pozlacená zlatými plátky, které budeme postupně odkrývat, protože hlavice byla v minulosti nešetrně ošetřena a upravována,“ uvedla Malovaná. Organizátoři zvažují i obnovení dalších významných fragmentů, kvůli omezenému rozpočtu ale bude jejich restaurace za zhruba 30 000 korun zřejmě odložena.
Hlavice a další exponáty a historické fragmenty budou v klášteře instalovány do míst, kde se původně nacházely, či vedle svých kopií z pozdějších let. Předměty z Lapidária Národního muzea a NG by měly doplnit i zápůjčky ze zahraničí, například z Chorvatska či Rakouska. „Vzhledem k pozdní kanonifikaci sv. Anežky toho materiálu není tolik, kolik bychom si přáli. Také klášter samotný byl za husitů vypleněn a později dokonce zcela zrušen, což se na tom též podepsalo. Také získání dokumentů z Vatikánu je velmi komplikované,“ řekl Kelner.
Anežka Přemyslovna se narodila kolem roku 1211 jako královská dcera krále Přemysla Otakara I., ale nakonec se rozhodla žít mezi potřebnými a sloužit. Během svého života založila první síť sociální služby v českých zemích, jejímž středobodem byl pražský Anežský klášter (založen kolem roku 1231) a špitál. I přes své zásluhy byla svatořečena až v revolučním roce 1989. „Anežka je vzorem osobnosti, která byla nadaná, vzdělaná, zbožná, vzorem v oblasti nejenom mravní, ale i kulturní a politické. Byla takovou syntetickou osobností pro současnost,“ dodává kurátorka lapidária Národního muzea Dana Stehlíková.