PODÍVEJTE SE, jak vypadala Praha po bombardování

Praha – Během druhé světové války nezasáhl Prahu fatální nálet, jakým bylo například bombardování Hamburku nebo Drážďan. I na pražské domy ale padaly bomby. Dva nálety, které poničily město v únoru a březnu 1945 zachytil fotograf Stanislav Maršál. Snímky, které patří archivu Vojenského historického ústavu Praha, vycházejí nyní jako kniha pod názvem Bomby na Prahu.

Autor vstupuje do historie československé fotografie

Jedná se  o zcela unikátní soubor více než 250 fotografií, které autor pořídil bezprostředně po náletech. „Snímky jsou ojedinělým dokumentem především díky své šíři, ale stejně tak pro svoji fotografickou kvalitu. Nic takového dosud neexistovalo, respektive nebylo objeveno,“ píše na svém webu Vojenský historický ústav. „Autor tímto souborem bezpochyby vstupuje do historie československé fotografie. A řadí se tak ke známým fotografům, jejichž práce už dnes patří k válečné klasice: Ladislavu Sitenskému, Zdeňku Tmejovi, Jindřichu Marcovi či Karlu Hájkovi.“

Knihu Bomby na Prahu vydalo nakladatelství Prostor ve spolupráci s Vojenským historickým ústavem. Před rokem byla souboru fotografií věnována výstava na Novoměstské radnici v Praze. Autorem úvodního textu knihy je historik Vojenského historického ústavu Jan B. Uhlíř, který vykládá příčiny, dění i následky náletů na Prahu. Z fotografického hlediska se nad snímky zamyslel publicista Josef Chuchma. Předmluvu napsal ministr obrany Alexandr Vondra.

První nálet byl důsledkem navigační chyby

Fotografie vznikly 14. února a 25. března 1945 ve dnech bezprostředně po bombardování. „Maršál byl tehdy fotografickým zpravodajem Kuratoria pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě, byl tedy 'oficiálním' protektorátním pracovníkem, i díky tomu se mu podařilo proniknout na místa, kam se běžný člověk nedostal,“ uvádí Vojenský historický ústav.

Více než dvacítka obětí z prvního náletu byla nalezena až počátkem 70. let dvacátého století ve druhém patře sklepa jednoho vinohradského domu. Záchranné čety v roce 1945 prohledaly pouze vrchní patro sklepa a obyvatelé, kteří byli schovaní jinde, tak byli odsouzeni k pomalému umírání, píše v knize Jan B. Uhlíř.

Snímky ukazují zničené budovy, mrtvé, smuteční obřady nebo odklízení sutin. Nálety znamenaly pro protektorátní Prahu skutečný šok. První únorový nálet byl důsledkem navigační chyby, když bombardéry letící na Drážďany bombardovaly omylem Prahu. Zahynulo na 700 osob, zničeno bylo opatství Na Slovanech, dnešní Emauzy. Zasažena byla dále oblast na pravém břehu Vltavy směrem k Vinohradům, Nuslím a Vršovicím. Druhý nálet v březnu byl záměrný, zahynulo na 370 osob. Těžce poškozeny byly vysočanské objekty Českomoravských strojíren a Pragy. Bomby padaly také na letiště na okrajích Prahy.

Americká puma o hmotnosti 250 kg
Zdroj: ČT24/www.vhu.cz
Výstraha na pomezí Libně a Vysočan
Zdroj: ČT24/www.vhu.cz
Horní nádraží v Libni
Zdroj: ČT24/www.vhu.cz
Vysočanská spalovna
Zdroj: ČT24/www.vhu.cz
Druhý nálet v březnu 45, pomezí Libně a Vysočan
Zdroj: ČT24/www.vhu.cz
Mládež se baví. Za každého režimu
Zdroj: ČT24/www.vhu.cz
Přestávka na polévku, Karlovo náměstí
Zdroj: ČT24/www.vhu.cz
Vyklizovací práce v okolí Karlova náměstí
Zdroj: ČT24/www.vhu.cz
Na odklízení byli povoláni i členové oddílů Zvláštního zasazení
Zdroj: ČT24/www.vhu.cz
Smuteční shromáždění 18. února na Říšském náměstí (náměstí Míru)
Zdroj: ČT24/www.vhu.cz
Palackého most
Zdroj: ČT24/www.vhu.cz
Gorazdova ulice, lidé se stěhují ze zasažených domů
Zdroj: ČT24/www.vhu.cz
Oběti shromážděné v kostele sv. Ignáce
Zdroj: ČT24/www.vhu.cz
Oběti v opatství Na Slovanech
Zdroj: ČT24/www.vhu.cz
Po únorovém náletu chodili mnozí Pražané pro vodu k obecním pumpám
Zdroj: ČT24/www.vhu.cz
Nároží ulic Slezská a Sázavská
Zdroj: ČT24/www.vhu.cz
Zničený areál opatství Na Slovanech
Zdroj: ČT24/www.vhu.cz