Praha – S historií tuzemského sitcomu se to má podobně jako s vývojovou osou člověka; mezi bábi detektivkou z Takové normální rodinky a Ozzákem leží stejné hluché místo jako mezi posledním primátem a člověkem zručným (i když ve skutečnosti se Ozzák blíží spíš tomu primátovi). Rozdíl pak spočívá v tom, že zatímco u vývoje lidského druhu můžeme v doplnění chybějícího článku stále ještě doufat, u českého sitcomu zůstává proluka mezi uvedením seriálu Fany Vavřincové a prvními porevolučními pokusy definitivní.
Trnitá cesta českého sitcomu. Uspěl až Ozzák
Ať už se jedná o Jistě pane ministře nebo Krok za krokem, sitcom tvoří v západní tvorbě jeden ze základních stavebních prvků televizní zábavy. Jako žánr vznikl v 50. letech ve Spojených státech a stejně jako soap opery se vyvinul z rozhlasových pořadů. Za první úspěšný sitcom je tradičně považován seriál I love Lucy, který také stanovil pravidla, jimiž se tvůrci sitcomů řídí dodnes: délka jedné epizody se pohybuje kolem 25 minut, seriál se natáčí před živým publikem a respektuje posloupnost děje, důležitou roli hraje ústřední prostor (kavárna v Přátelích, obývací pokoj Bundových v Ženatém se závazky, …).
Rodinka na mušce
V čase stepfordských paniček a posekaných trávníků nepřekvapí, že tematickou náplní prvních situačních komedií byla rodina se vším svým laškováním a protivně hřejivými žertíky. Dnes jsou označovány za sitcomy první generace.
Rodinu si na mušku bere také Fany Vavřincová, mj. scenáristka komedie Eva tropí hlouposti. Její Taková normální rodinka patří mezi evergreeny nedělních dopolední a často se o ní uvažuje jako o první české situační komedii. „Kdyby byl v roce 1971 znám termín sitcom, jistě by si ho čeští televizní tvůrci vybrali, ale tehdy to slovo nikdo nepoužíval,“ píše o seriálu například publicista Jiří Moc. A opravdu - víc než na složitých zápletkách stojí Taková normální rodinka na řetězení gagů, břitkých rozhovorů a humorných situací. Příznačné jsou také rázovité postavy – maminka zpívající operní árie, otec posedlý želvami Poldinkami nebo dcera, která dokáže i v tom největším virválu cvičit jógu (zatímco její synové raubíři podpalují záclony).
Taková normální rodinka přitom nebyla jako seriál zpočátku vůbec plánovaná. První díl, v němž si Daniela Kolářová přivede ženicha Jaromíra Hanzlíka, vznikl jako samostatná komedie a až zájem diváků přesvědčil autory o tom, že mají pokračovat v natáčení. Úspěšné tažení nového žánru nakonec ukončil po pouhých osmi dílech sám tvůrčí tým, a to kvůli politickému tlaku na obsah seriálu.
Zatímco Československo se v oblasti sitcomu pokoušelo teprve o první nesmělé krůčky, ve Spojených státech se s ním jako s žánrem vážně účtovalo. Rodinný sitcom, kondenzovaná slepičí polévka pro duši, totiž procházel krizí, z níž ho nevytrhla ani úspěšná Bing Crosby Show. Už počátkem 60. let na klasické situační komedie zaútočili Flinstoneovi. Animovaná pravěká rodinka od Hanny a Barbery zesměšňovala nejen idylizovaný rodinný model, ale i celou americkou společnost – a slavila úspěch. Rok poté, co ČST uvedla Takovou normální rodinku, pak stanice CBS přenesla celý žánr do válečné linie v Koreji. MASH dodnes patří mezi nejúspěšnější sitcomy všech dob.
Penzista Huml jako těžký konkurent sitcomu
Pokud si diváci na Západě vývoj situačních komedií de facto „odžili“, o Češích a Slovácích se to rozhodně říct nedá. S Dudkovou Rodinkou pokusy o původní sitcom na dalších dvacet let zamrzly, což do budoucna představovalo výrazný dluh. „Diváci v západní Evropě měli kontinuitu, zatímco my ne. Důvěrný kontakt s pop-kulturou nám chyběl,“ vysvětluje mediální analytik Milan Kruml jeden z problémů, s nímž se v 90. letech museli tvůrci sitcomů potýkat.
Televizní produkce za socialismu navíc přinášela jiné formy zábavy, ať už to byli vypointovaní Bakaláři nebo estrádní scénky z Televarieté. Pokud se o sitcom někdo skutečně pokusil, nebylo to znát. „V českých podmínkách pravidla žánru nikdo nerespektoval. Tady se nepsaly sitcomy, tady se psaly komediální seriály, což je ale jiná kategorie,“ podotýká Kruml s odkazem na Chalupáře.
- Chalupáři zdroj: ČT http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/30/2918/291702.jpg
- Seriál Hospoda autor: ČT24, zdroj: screenshot Youtube http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/30/2909/290860.jpg
- Ozzák (Comeback) zdroj: comeback.nova.cz http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/30/2909/290872.jpg
- Taková normální rodinka zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/30/2909/290869.jpg
- Flinstoneovi zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/30/2917/291697.jpg
- Hawkeye, Trapper a Margaret autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2790/278920.jpg
Zakořeněná tradice humoristických seriálů ostatně přetrvává dodneška a kvalitativně rozhodně nezameškává. Jako příklad povedeného komediálního seriálu uvádí Kruml zejména fotbalový Okresní přebor. Pro autory sitcomu to představuje výraznou konkurenci.
K Novákům a do Hospody
První pokus o porevoluční sitcom v pravém slova smyslu si připsala v počátcích své existence televize Nova. V roce 1995 uvedla na obrazovky Adamcův seriál Nováci – příběhy „obyčejné“ české rodiny, která žije s černošským studentem sociologie. Navzdory silné podpoře ze strany tehdejšího generálního ředitele Vladimíra Železného se ale úspěch nekonal. Diváci neznámý žánr odmítli.
„Ukázalo se, že chybějí scenáristé, že si s tím režiséři neumějí poradit… a že tlak přimíchaného smíchu, podle kterého se teď musíte smát, je divákovi nepříjemný,“ vzpomíná na problémy Nováků mediální historik Petr Bednařík.
Scenárista Nováků Ondřej Neff:
„Neuměli jsme to napsat, herci to neuměli zahrát a režiséři to neuměli natočit. Zřejmě moc nových věcí najednou.“
Uplynul ale sotva rok a Nova divákům nabídla sitcom nový - za doprovodu snadno zapamatovatelné písničky od Jaroslava Uhlíře zavedla český národ do Hospody. „Hospoda zafungovala. Prostředí bylo divákovi známé a způsob zpracování, výběr herců a postav byl víc konzervativní. Od doplňovaného smíchu tvůrci upustili,“ uvádí Bednařík na adresu seriálu Jaroslava Dudka. Svůj podíl na přijetí Hospody pravděpodobně mělo i výrazné herecké obsazení; v seriálu si zahrál Petr Nárožný, Jan Kanyza, Jiří Menzel nebo Zuzana Bydžovská.
V rámci české tvorby zůstává Hospoda také jedním z mála sitcomů, který nepůsobil trapně a upoceně už v době své premiéry. O další tvorbě devadesátých let se to bohužel říct nedá, a v propadlišti divácké paměti tak právem skončily seriály jako Policajti z předměstí, Duch český nebo adaptace starých pověstí českých Pra Pra Pra od Františka Ringo Čecha (viz video).
Kruml: Divák potřebuje uvěřit, a to se Comebacku povedlo
Podle Milana Krumla stojí za neúspěchem českých sitcomů zejména nekázeň tvůrců, kteří ignorovali, případně podceňovali ověřená pravidla žánru. „Americký model sitcomu je nesmírně těžký. Postavy jsou stále stejné, stále stejně povrchní, ale současně je musíte vymyslet tak, abyste s nimi mohli pracovat. Nejtěžší je si na začátku všechny postavy přesně popsat. Když tady uděláte chybu, tak už ji v průběhu nemůžete napravit,“ zdůrazňuje Kruml. „Člověk, který nekouří, prostě nekouří. Kuřák ale může přestat kouřit, může se odnaučovat… A najednou máte zápletku, která je výborná. Tohle všechno musíte mít na mysli.“
Specifikem českého diváka je navíc to, že potřebuje obsahu seriálu uvěřit, a to i navzdory tomu, že sitcom staví na stylizaci a nadsázce. Úspěch Comebacku, který před dvěma lety začala vysílat Nova, se tak dá vysvětlit dvojím způsobem: scenáristé prošli školením od amerického tvůrce a dostatečně si osvojili stavební principy žánru, diváci ale navíc přijali děj jako víceméně věrohodný a reálný.
„U Comebacku jde o nadsázku, která vychází z reálných možností. Je tady normalizační popová hvězda (Tomáš Pacovský/Tomáš Matonoha) - to je zcela určitě fenomén. Otec vychovávající sám dceru je také fenomén, který lidé znají. Nezapomeňme na odlišnost životních stylů mezi oběma bratry (Tomáš a Ozzák). Když to vezmete do důsledku, v Comebacku není nadsázka úplná, protože spoustu takových rodin existuje - jen zde je to dovedeno ad absurdum,“ vysvětluje Kruml. Bednařík dodává, že svou roli sehrála také skutečnost, že za posledních dvacet let vyrostla generace, která už sitcom nepovažuje za cizí žánr.
Co bude dál?
Divácký úspěch Comebacku zřejmě vrátil českým autorům ztracené sebevědomí; další sitcomy na sebe nenechají dlouho čekat. Televize Prima v těchto dnech připravuje seriál O mé rodině a jiných mrtvolách, za kterým autorsky stojí Halina Pawlovská a Jana Procházková. První klapka příběhů o rodině jazzové zpěvačky (Ivana Chýlková) padla v půlce září.
Charakter chystaného projektu zároveň potvrzuje domněnku Milana Krumla, podle které české televize v dohledné době tradiční rodinné sitcomy neopustí. „Televize nebudou chtít riskovat posun o kus dál, bude to pro ně stále příliš velké riziko. I když budou mít atraktivnější zápletky, nadále budou zůstávat u půdorysu rodinného sitcomu. Američané od něj ale také neustoupili hodně dlouho.“ Na českou Teorii velkého třesku nebo Červeného trpaslíka si tak zatím budeme muset počkat.