Švédská akademie odůvodnila udělení ocenění švédskému básníkovi tím, že svou zhuštěnou obrazivostí čtenářům ukazuje neobvyklý přístup ke skutečnosti. „Většina sbírek Tranströmerovy poezie se vyznačuje úsporností, kvalitou konkrétnosti a expresivními metaforami,“ uvedl ústav, jehož hlavní funkcí je kromě každoročního výběru laureáta Nobelovy ceny za literaturu péče o švédský jazyk.
Letošní volba by mohla vzbudit kontroverze, protože Švédská akademie v minulých letech čelila kritice, že se při výběru soustřeďuje na evropskou literární scénu. Výbor švédských akademiků dokonce najal další experty, aby hodnotili literární díla z neevropských zemí. Evropané získali sedm z posledních deseti ocenění. Do USA putovala cena za literaturu naposledy v roce 1993, zatímco loni získal cenu za literaturu peruánský spisovatel Mario Vargas Llosa.
Neotřelé propojení vizuálních i citových vjemů
Tomas Tranströmer původně vystudoval psychologii, Švédsko v něm ale získalo básníka světového formátu. Dílo básníka, který letos v dubnu oslavil osmdesátiny, bylo přeloženo do více než 60 jazyků z celého světa a čtenáře fascinuje neotřelým propojením vizuálních i citových vjemů. V češtině vyšly tomuto čerstvému nositeli Nobelovy ceny za literaturu zatím jen ukázky z jeho poezie.
Tranströmer se narodil ve Stockholmu 15. dubna 1931 v rodině učitelky a novináře. Jeho život radikálně změnila mrtvice, která ho postihla v roce 1990. Kromě poruchy řeči mu zůstala nehybná pravá ruka, ale ani to věhlasného básníka nezlomilo. Každý den hraje levou rukou na klavír a dál se věnuje psaní. Své poslední dílo vydal před sedmi lety a až do roku 1990 se věnoval i psychologii. A i v tomto oboru byl respektovaným odborníkem.
Velkou část života prožil v městečku Västeraas. Od 90. let žije ve Stockholmu, s manželkou Monicou mají dvě dcery. Právě básníkova manželka švédské agentuře TT sdělila, že básník je ze zprávy „šťastný a dojatý“. „Nevěřil, že se toho dožije. Říká také, že je v pořádku, když teď budou přicházet všichni ti lidé, gratulovat mu a fotografovat ho,“ dodala.
První básnickou sbírku 17 básní vydal v roce 1954 a jeho debut byl označen za jeden z nejlepších v této dekádě. Záhy začala jeho popularita pronikat i za hranice Švédska a populární se stal především v anglofonním světě. Zásluhu na tom mělo i jeho přátelství s americkým spisovatelem Robertem Blyem. Knižně dokonce vyšla jejich korespondence. Mezi jeho další významná díla patří také sbírky Klanger och spar (Zvuky a písně) nebo Östersjöar (Balt). Na Slovensku vyšly sbírky nebo soubory jeho básní pod názvy Básne pre živých a mŕtvych a Medzi allegrom a lamentom - Zobrané básne.
Brilantní analýza identity člověka ve dvojím světě
Jeho díla se vyznačují brilantní analýzou identity člověka ve dvojím, vnitřním i vnějším světě. Inspiraci čerpá tento mistr metafor a imaginace v široké škále zdrojů od výtvarného umění a hudby přes zážitky z cest a toulky po přírodě až po každodenní situace a rodinný život. Podle Slovníku severských spisovatelů (2004) má jeho tvorba kořeny ve švédském baroku i v řecké antice, moderní poezii nebo surrealismu.
Prestižní ocenění nesou jméno švédského vynálezce dynamitu Alfreda Nobela (1833–1896). Ten ve své závěti rozhodl, že jeho majetek bude vložen do fondu, z něhož bude každoročně udělována cena za významné vědecké objevy, literární tvorbu a zásluhy o mír ve světě.
V pátek oznámí norský výbor laureáta Nobelovy ceny za mír. Laureáti si Nobelovy ceny, z nichž každá je dotována deseti miliony švédských korun (asi 27 milionů Kč), převezmou 10. prosince, ve výroční den Nobelova úmrtí.