Umění v metru se rozjíždí komiksem

Praha – Šest stanic metra na lince C ozdobily komiksy z dílny českých výtvarníků. Komiksové kresby nemají podle autorů cestující obtěžovat, tak jako tomu je mnohdy u komerčních reklam, ale mají si své diváky najít. V rámci projektu Umění v metru se s originálními a neotřelými díly v budoucnu setkají cestující i v dalších stanicích.

Projektem se pražské metro přiblíží zahraničním metropolím, kde jsou podobné akce upozorňující cestující na umění obvyklé. Komiks pro zahájení projektu zvolil dopravní podnik v souvislosti s festivalem KomiksFest, který začíná 28. října a jehož je DPP partnerem. Svými kresbami metro zpestří například výtvarník a rapper Vladimír 518, dvojnásobný finalista Ceny Jindřicha Chalupeckého David Böhm, malíř a komiksový kreslíř Karel Jerie nebo Jaromír Švejdík alias Jaromír 99, spolutvůrce černobílého komiksu Alois Nebel a stejnojmenného filmu.

Umění v metru by mělo propojit současné umění s původními díly z dob socialismu, kterých metro ukrývá desítky. „Uvědomili jsme si, že dopravní podnik je majitelem olbřímích veřejných prostor, kudy denně projde několik milionů lidí, jenom metrem 1,5 milionu lidí každý den, a je škoda tohoto prostoru nevyužít pro moderní české umění,“ domnívá se generální ředitel DPP Martin Dvořák.

„Nota bene jsme zjistili, že DPP byl v 70. a 80. letech významným držitelem moderního českého umění,“ upozornil, „autoři z tohoto období, jako je Kolíbal, Sýkora, Vízner, umístili svoje díla do prostor metra, což už se dneska skoro vůbec neví.“ Součástí projektu bude i publikace, která by měla zmapovat právě opomíjená umělecká díla z dob vzniku metra v 70. letech minulého století.

Komiksy ve stanicích zůstanou, dokud je cestující nezničí, případně dokud se stanice nebudou rekonstruovat. Rekonstrukce jako první čeká právě trasu C, která je nejstarší. „Ale než se tomu tak stane a než do prostor nově zrekonstruovaných stanic natrvalo umístíme umělecká díla, říkali jsme si, proč nezlepšit kulturnost tohoto prostředí tím, že bychom dali českým umělcům možnost ho využít,“ dodal Dvořák.

Umění v metru je dlouhodbý projekt. Kromě výtvarného umění by se měli cestující od příštího roku setkávat i s koncerty, performancemi nebo debatami s umělci a odborníky.

6X KOMIKS V METRU

Háje (Karel Jerie)
„Stanici metra Háje jsem si vybral, neboť svým názvem navazuje na část mé tvorby, zaměřené na život v lese, houby, houbaře a další obyvatele a návštěvníky lesa. Obraz zpřístupňuje metro lesním tvorům a vnáší vůni temných hvozdů do míst technického pokroku. V rovině symbolické se les i metro vztahují k nevědomí, které je mimo jiné zdrojem fantazijních obrazů. Cesta metrem tak může být inspirací k tvorbě i průsečíkem techniky a živé přírody.“

Opatov (Jaromír Plachý)
Pro autora stanice metra Opatov je typický výtvarný minimalismus a neotřelá kombinace bizarního, krvavého a melancholického. V jeho komiksech (Koule a krychle) ožívají geometrické obrazce, vajgly a exkrementy.  

Kačerov (Vladimír 518)
„V mém případě se jedná o sérii portrétů pražských bezdomovců, respektive dvojportrétů, s tím, že jeden z nich vždy zachycuje momentální stav, v kterém jsem konkrétního bezdomovce potkal. Druhý portrét reálnou postavu komiksově posunuje, čili se nacházíme napůl cesty mezi každodenním městským panoptikem a stylizovaným komiksovým prostředím.“ 

Pražského povstání (David Böhm)
"Nakreslil jsem dva vlaky metra plné lidí. Některé lidi jsem si vybral a vytvořil k nim mikro příběhy, co se stane potom, nebo před tím, než se octli v metru…”  

I. P. Pavlova (Kateřina Bažantová aka Ktaiwanita)
Kresbu této stanici věnovala všestranná autorka pohybující se na hraně DIY kultury a moderního, chytrého, autorského výtvarného „popu“. O svém dílku říká: „Ivan Petrovič Pavlov, ruský fyziolog, psycholog a lékař. Roku 1904 byl vyznamenán Nobelovou cenou za fyziologii a medicínu. Jemu je věnována nejen stanice, ale i tato kresba. Neboť kde jinde než v prostředí hromadných dopravních prostředků se stírá rozdíl mezi člověkem a zvířetem, dochází na základní podmíněné reflexy a bují mechanismy psychologických a fyziologických fenoménů.“

Nádraží Holešovice (Jaromír 99)
„Bydlím kousek odsud, takže tuhle stanici dobře znám. Přišlo mi, že tu chybí poezie, že je to tu trochu všední, a tak jsem si vybral svého kamaráda Jana Těsnohlídka mladšího, který píše skvělé básně, aby k lidem promlouval v životní velikosti.“

Vydáno pod