Pět českých dokumentů - pětinásobná radost

Praha - Jihlavský festival se chce podělit o Českou radost dokumentární tvorby i s nefestivalovými diváky. Ode dneška vstupuje do kin pět českých dokumentů, které měly v Jihlavě premiéru. Počínaje pražským Atlasem budou tuzemská kina uvádět minimálně tři z nich, včetně vítězného filmu soutěžní sekce Česká radost, po níž je projekt nazván – Pod sluncem tma Martina Marečka.

Pod sluncem tma se na příběhu dvou českých rozvojových expertů zamýšlí obecněji nad rozvojovou pomocí a nad pokusy předání evropské technologie a odpovědnosti. Mareček se, vybaven fotoaparátem místo kamery, vypravil do odlehlé osady v Zambii spolu se „dvěma českými světlonoši“, kteří tu před čtyřmi lety elektrifikovali areál školy a nemocnice.

Jihlavský festival se letos zaměřil na globální a sociální témata, která současnou společnost pálí. Jedním z nich jsou i otázky práce a nezaměstnanosti, jimž se v českém prostředí věnoval dokument Závod ke dnu Víta Janečka. „Vývoj civilizace, technologií a struktur, které nabízejí zaměstnání, spíš jde k tomu, že bude stále více přebytečných a nepotřebných lidí,“ domnívá se režisér. Jeho snímek je sondami do různých oblastí regionálních i průmyslových - od textilu, skla, automobilů či sirek až po nadnárodní IT byznys.

Metaforou o nakládání se svobodou, časem a osudem má být film Venku režisérky Veroniky Sobkové. V časosběrném dokumentu sleduje příběhy tří lidí, kteří opouštějí vězení. Všichni se snaží vyrovnat se svou minulostí: Linda už nechce krást ani fetovat a přemýšlí o rodině. Mirek si hledá „tu pravou“, která nebude odsuzovat jeho kriminální minulost. Tomáš doufá v podmínečné propuštění v polovině trestu a věří, že venku to bude jiné než dřív a že to půjde bez drog.

Dokumentární pětici uzavírají portréty dvou hudebníků. Rock života je setkáním s Oldou Říhou, frontmanem skupiny Katapult, v roce, kdy mu zemřeli dva jeho spoluhráči a přátelé -  Jiří „Dědek“ Šindelář a Karel „Káša“ Jahn. Říha si režiséra Jana Gogolu mladšího a filmový štáb pustil blízko k tělu. „Byl jsem rád, že prostředkem, který já nepoužívám, to jest film, se konečně ukazuje ta pravda (o naší kapele) - nejsou tam producenti, je to autentický rokenrol, jak vznikal v Americe v 50. a 60. letech. Je tam nejistota, ale i sarkasmus a sebeironie. Utvrdilo mě to, že ta moje povaha, o které si myslím, že je pitomá, je možná cestou i pro hodně lidí - spoléhat sám na sebe,“ pochválil Říha v Jihlavě výsledek spolupráce.

EM a ON je zabroušením Vladimíra Michálka, režiséra hraných filmů, do dokumentárních vod. Dokument bez cenzury i autocenzury je věnován dvojici nekonvenčních umělců a kamarádů z Litvínova: Emu Rudenkovi, nonkonformnímu ukrajinskému stavebnímu dělníkovi, básníkovi a alkoholikovi, a „něžnému buranovi“ Xavieru Baumaxovi, osobitému performerovi, básníkovi a undergroundovému bardovi. Michálek oba sledoval více než dva roky. Výsledkem je film o chlastu, cigaretách a bloudění na utajenou štaci.

Projekt Česká radost v českých kinech vznikl ve spolupráci Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Jihlava s distribuční společností Verbascum Imago. Zapojila se do něho kina ve čtrnácti českých městech, podrobnější program najdou zájemci na stránkách projektu.