Praha – Otázky na téma hranice lidské důstojnosti klade francouzský film Černá Venuše. Téměř tříhodinový snímek, který vstupuje do české distribuce tentokrát klubových kin, natočil Abdellatif Kechiche v koprodukci s Itálií a Belgií podle osudů skutečné postavy takzvané hotentotské Venuše. Režisér získal v Benátkách nominaci na Zlatého lva. Představitelka titulní role Yahima Torresová byla nominována na cenu Cézar jako herecká naděje.
Osud hotentotské Venuše se dočkal zfilmování
„Nikdy jsme neviděli lidskou hlavu, která by se tak moc podobala opičí,“ konstatovali prý před dvěma sty lety pařížští vědci o africké ženě. Tento historický film se dotýká nejen kořenů rasismu, ale i podřazeného postavení žen. Obecněji ponouká k úvaze o svobodné vůli jedince – jak moc je člověk schopen sám řídit svůj osud.
„O Saartjii Baartmanové toho mnoho nevíme, její život je zahalen tajemstvím – právě to mě hned zaujalo. Víme jen o její cestě z Jižní Afriky do Anglie, řadě představení, procesu v Londýně a zájmu francouzských vědců o tělo. Zajímalo mě domýšlet si všechny ty mezery. Viděl jsem také řadu kreseb Saartjie, které si nechali dělat vědci, a její posmrtnou masku. Obraz někdy vypovídá lépe než slova,“ uvedl režisér v distribučních materiálech.
Černá Venuše - synopse
Píše se rok 1815 a anatom Georges Cuvier právě ukazuje v pařížské Královské lékařské akademii vymodelované tělo africké ženy Saartjie Baartmanové. Jeho kategorický verdikt je doprovázen potleskem významných kolegů. O sedm let dříve opustila mladá služka Saartjie rodnou Jižní Afriku a pod příslibem bohatství se vydala společně se svým pánem Caezarem do Evropy. Nejdříve je vystavena v dřevěné kleci coby skutečná „hotentotská Venuše“ lačným divákům londýnského panoptika, kteří se přišli podívat na její abnormálně vyvinuté proporce. Pak v Paříži baví chlípnou společnost a stává se předmětem vědeckého bádání. Sama se necítila jako otrok, ale jako herečka, která si do Evropy přišla vydělat. Jako cizinka měla však omezené možnosti, roli animální divošky brala jen jako show. Ale diváci si dovolovali stále více a více. Stala se prostitutkou a zemřela v bídě.
Režisér a autor scénáře Abdellatif Kechiche se narodil v Tunisku, v šesti letech se s rodiči přestěhoval do Francie. Začínal jako divadelní a filmový herec. Na plátně debutoval v roce 1984 hlavní rolí ve snímku Mátový čaj Alžířana Abdelkrima Bahloula. Objevil se i v dramatu Nevinní (režie André Techiné).
Za filmovou kameru se poprvé postavil roku 2000 snímkem Voltairova chyba. Stejně jako ke svým pozdějším titulům k němu napsal scénář. Bytostně blízké je mu téma imigrace, což doložil dalšími dvěma snímky (Únik, Mezek a zrno). Černou Venuší opět připomíná neradostnou situaci cizince v nepříliš přátelském prostředí jiné země, jiné kultury.
Rodačku z Havany Torresovou, která se usadila ve Francii v roce 2003, potkal režisér náhodou na ulici. „Hned mě upoutala její fyzická podobnost se Saartjií. Několik let nato jsem ji pozval na zkoušky a lehkost, s jakou přistupuje k životu, mě přesvědčila, že obsadím právě ji,“ dodal.
Reportáž Ondřeje Moravce (zdroj: ČT24)