Muži opět nenávidí ženy. Tentokrát podle Finchera

Londýn - V Londýně měla v pondělí světovou premiéru hollywoodská adaptace švédského bestselleru Muži, kteří nenávidí ženy. První díl trilogie zesnulého Stiega Larssona, která už v roce 2009 byla celá zfilmována v jeho rodné zemi, ve Švédsku. Švédské zpracování patřilo k divácky nejúspěšnějším titulům roku, očekávalo se tedy s napětím, jak se s příběhem popasují hollywoodští tvůrci v čele s režisérem Davidem Fincherem.

„Zatímco švédská adaptace byla víceméně normální detektivka, ta hollywoodská je velmi depresivní a intimní pohled na duševní rozpoložení dvou lidí, kteří na tom jsou opravdu špatně. Řekl bych, že je trochu škoda Fincherova talentu, protože to, co tam mělo zůstat z detektivky, podle mého názoru zas tak úplně nefunguje,“ podělil se o svůj dojem filmový publicista František Fuka.

První obsáhlejší recenzi otiskl americký týdeník New Yorker, filmový kritik David Denby se tím dostal do sporu s producentem filmu Scottem Rudinem. Ignoroval totiž embargo na recenze k snímku, jenž do amerických kin oficiálně vstoupí 21. prosince a v Británii o pět dní později. Čeští diváci na film budou moci zajít od 12. ledna.

Fincher, jenž film režíroval, údajně zvolil rychlejší tempo vyprávění než ve svém předchozím detektivním snímku Zodiac z roku 2007. Zatímco Zodiac však byl podle Denbyho výrazem „filosofického zoufalství“ z toho, že pravdu nelze poznat, jsou prý Muži, kteří nenávidí ženy pravým opakem, oslavou „dedukce, náročné detektivní práce“.

  • Muži, kteří nenávidí ženy (2009, Švédsko) / Noomi Rapaceová a Michael Nyqvist zdroj: Bontonfilm
  • Plakát k filmu Muži, kteří nenávidí ženy (2011, USA) / Rooney Maraová a David Craig zdroj: Bontonfilm

Denby také píše, že divák nedokáže odtrhnout oči od představitelky hlavní role Rooney Maraové, která je divákům známá jako představitelka přítelkyně zakladatele Facebooku Marka Zuckerberga ve snímku Sociální síť. Role investigtivního novináře Mikaela Blomkvista se ujal třiačtyřicetiletý Daniel Craig, mimo jiné jeden z Jamesů Bondů.

K přijetí role podle BBC Craiga přiměla práce scenáristy Stevena Zailliana, jenž prý vystihl podstatu Larssonovy předlohy. Známý herec také hájil znázorňování násilí ve filmu, jenž v USA spadá do kategorie R, tedy mezi filmy s „brutálním násilným obsahem včetně znásilňování a mučení“ a se silným sexuálním podtextem. „Je to kniha o sexuální politice, je to kniha o násilí vůči ženám a já si nemyslím, že David Fincher nebo já bychom se do toho pouštěli, kdybychom to museli zamlčovat,“ podotkl.

Podle Denbyho názoru působí Craig ve filmu neokázale, tiše a zůstává spíš v pozadí. „Pro Maraovou to je výstřel k hvězdné slávě a on jí to dopřává,“ poznamenal kritik. Krátce se k filmu vyjadřuje také americký filmový časopis The Hollywood Reporter, který herecký výkon Maraové označil za „uhrančivý“. Jinak prý ale film nepřináší příliš mnoho nového, i když „zůstává poutavým příběhem, jakým byl v knize i ve švédské filmové verzi z roku 2009“.

Recept na úspěch

Švédští Muži, kteří nenávidí ženy se ve Skandinávii stali nejnavštěvovanějším filmem všech dob. Následovali tak úspěch knižní předlohy, která se udržuje na prvních příčkách prodejnosti po celém světě. Autor, švédský novinář a spisovatel Stieg Larsson, se čtenářského a filmařského zájmu o svou trilogii nedožil, zemřel ještě před vydáním prvního dílu.

„V knize je několik atraktivních témat, zneužívání dětí, psychiatrie, počítačová kriminalita. A také zajímavá historka, že autor byl investigativní novinář, stejně jako hlavní postava, takže se hledaly souvislosti, jestli ho někdo nezavraždil. Má to takový senzační nádech,“ uvedl k Larssoově bestselleru publicista Vojtěch Varyš.

  • Muži, kteří nenávidí ženy zdroj: Host
  • Dívka, která si hrála s ohněm zdroj: Host

Dodal ale zároveň, že důvod, proč ze všech severských detektivek zrovna Larssonovy tituly staly takovým hitem, se nedá odhadnout. „Někde někdo něco napíše, někdo si to přečte, vznikne nadšení, senzace a všichni to začnou číst, protože chtějí vědět, o co jde. Dost tomu pomůže nějaká kontroverze. Možná je zajímavé přirovnání ke Da Vinciho kódu a konfliktu jeho autora Dana Browna s církví. Přispívají samozřejmě i filmové adaptace,“ domnívá se Varyš.

Zdali v případě Larssona přibude ke švédskému i hollywoodské zpracování dvou zbývajícíh dílů – Dívka, která si hrála s ohněm a Dívka, která kopla do vosího hnízda -, závisí bezesporu na komerčním úspěchu adaptace první části.

Trailer k filmu Davida Finchera (2011):

Trailer k filmu Nielsa Ardena Opleva (2009): 

Vydáno pod