Svatovítský poklad se vrátil na Pražský hrad

Praha - Prezident Václav Klaus a pražský arcibiskup Dominik Duka dnes slavnostně otevřeli stálou výstavu Svatovítský poklad, který po více než dvaceti letech je opět vystaven v kapli svatého Kříže na Pražském hradě. Stálá expozice pokladu je plánována nejméně na deset let. Sbírka je jedním z největších chrámových pokladů v Evropě, jejíž součástí jsou vzácné relikvie a historické předměty.

„Poklad obsahuje několik set předmětů. My v té expozici jich představujeme 139. Jsou tam zlatnické práce, deskové obrazy či ukázky historického textilu,“ řekla ředitelka odboru památkové péče prezidentské kanceláře Ivana Kyzourová. Návštěvníci mezi vystavenými relikviemi najdou například meč svatého Václava či ostatky dřeva z kříže, na němž byl podle legendy ukřižován Ježíš Kristus. Nejvzácnějším exponátem je zřejmě korunovační kříž, který nechal zhotovit Karel IV. a během dalších let se používal při korunovačních obřadech.

Poklad se do dvorní kaple Pražského hradu vrací po 21 letech. Vystaven v ní byl v letech 1961 až 1990. Pak ale byla kaple na dlouhá léta uzavřena. „V roce 1990 byly velké obavy o bezpečnost předmětů, protože expozice vznikla v době, kdy požadavky na klima a bezpečnost byly úplně jiné než nyní,“ vysvětlila Kyzourová. Při rekonstrukci kaple, která se odehrála v posledních třech letech, byla zrestaurována i její výzdoba z poloviny 19. století.

Slavnostní otevření výstavy Svatovítského pokladu (zdroj: ČT24)

Jako první se na skvosty české historie přišel podívat prezident republiky v doprovodu primase českého

Arcibiskup Dominik Duka

„Není to jenom materiální hodnota pokladu, ale uvnitř Svatovítského pokladu se skrývá ještě hlubší poklad, a to láska k Bohu, láska k této zemi. Vypovídá o smyslu lidského života, který se naplňuje. Pro tvůrce tohoto pokladu se naplňuje v lásce člověka k Bohu, která je odpovědí na lásku Boha k člověku.“

Prezident Václav Klaus

„Jsem velmi rád, že se nám podařilo opět přidat něco, co hosté Pražského hradu mohou navštěvovat. Velmi vítám, že se podařilo rozšířit stálou expozici o velmi cennou část. Oceňuji i to, že se zdařila celková rekonstrukce místa, kde poklad bude uložen a vystaven. Celou dobu mého prezidentování se snažíme o jeden krok za druhým v tomto smyslu. Buďme rádi, že se podařilo tuto věc dotáhnout do cíle.“

Svatovítský poklad zahrnuje mimo jiné historické relikviáře, ostatkové busty a kříže, liturgické předměty, kalichy a monstrance. Do pokladu patří i lebka svatého evangelisty Lukáše, ubrus, který podle legendy ležel na stole při poslední večeři Ježíše Krista, či rouška Panny Marie s krví Krista. Tyto ostatky ale součástí expozice v kapli svatého Kříže nebudou. Autoři expozice museli brát ohled na křehkost těchto exponátů. Expozice se zaměřila především na umělecky zajímavé předměty.

Chrámový poklad, jehož historie sahá až ke svatému Václavovi, opatruje od vzniku pražské diecéze v roce 973 Metropolitní kapitula u sv. Víta. Sbírku významně rozšířil ve 14. století Karel IV., který při svých cestách po Evropě shromáždil cennou kolekci ostatků svatých. Uměleckou hodnotu mají především zdobené relikviáře, ve kterých byly ostatky po staletí přechovávány.

  • Ze Svatovítského pokladu zdroj: ČT24
  • Ze Svatovítského pokladu zdroj: ČT24

„Pro výstavu jsme vybírali ta nejkvalitnější uměleckořemeslná díla, která se ve Svatovítském pokladu dochovala, která dobře prezentují časové rozpětí kolekce, jež sahá od 10. století až do současnosti. Akcentovali jsme též relikvie a památky, které jsou spojeny se světci svatovítské katedrály a českými zemskými patrony. Připomněli jsme rovněž kult sv. Ludmily nebo kult sv. Jiří,“ přiblížila obsah výstavy její kurátorka Ivana Kyzourová v rozhovoru pro ČT24.

Svatovítský poklad je jednou z perel českého národa

Poklad se vztahuje přímo ke sv. Vítu proto, že v roce 929 kníže Václav obdržel relikvii ramene sv. Víta od saského vévody Jindřicha I. Pro tuto relikvii nechal postavit rotundu, která se postupně rozšiřovala až do rozměrů dnešní katedrály sv. Víta. Při tomto kostele se začal hromadit chrámový poklad, který procházel dobami rozhojnění i obdobím, kdy zaznamenal velké ztráty, což bylo například v době husitské.

Lidé v kapli zaplatí zvláštní vstupné, nebudou potřebovat vstupenku na celý hradní turistický okruh. Výše vstupného činí 300 korun, důchodci, studenti a školní třídy zaplatí polovinu, děti do 6 let mohou výstavu zhlédnout zcela zdarma. Počet návštěvníků v kapli bude omezený, nejvýše do ní bude moci vstoupit 45 lidí. Kaple svatého Kříže na druhém nádvoří Pražského hradu bude pro návštěvníky otevřena každý den.

Další pečlivě střežené památky na českém území…

Díky bohaté historii je na našem území celá řada vzácností, u kterých by se jejich hodnota v penězích vyjadřovala jen těžko. Asi nejznámější jsou korunovační klenoty Karla IV. Jen hodnota kamenů, které klenoty zdobí, se odhaduje na desítky milionů. Ještě vzácněji se na veřejnost dostává opuková hlava keltského boha z 3. století před naším letopočtem, která se z trezoru Národního muzea podívala zatím jen třikrát. Za naprosté unikum odborníci považují i soubor deskových maleb Mistra Theodorika v kapli svatého Kříže na Karlštějně.

Vzácností s jen těžko vyčíslitelnou cenou je i relikviář svatého Maura - výjimečná zlatnická památka je teď k vidění na zámku Bečov nad Teplou. Česko má ale i diamantový poklad, jeho hlavní součástí je takzvaná diamantová monstrance ve tvaru slunce, jež je k vidění v pražské Loretě. Poklad, jehož hodnotu jde vyčíslit poměrně přesně, spravuje Česká národní banka, která měla na konci roku 2010 téměř 13 tun zlatých zásob. Odhad jejich hodnoty na trhu byl tehdy asi 11 miliard korun, zlomek z nich je vidět v muzejní části banky.

Vydáno pod