Praha – V kině Světozor byl zahájen v pořadí již sedmý ročník Festivalu krátkých filmů Praha, který pořádají organizátoři MFF Karlovy Vary. V mezinárodní soutěži se představí dvě desítky hraných titulů z patnácti zemí se stopáží do 25 minut vytvořených v uplynulých dvou letech. Tradičně budou uvedeny i další snímky v širokém nesoutěžním programu, mapujícím dění ve světové krátkometrážní kinematografii.
Je opět čas na kraťasy
„Náš festival je věnovaný převážně hraným filmům, ale například v sekci Labo uvedeme i animované nebo experimentální snímky. Tématem se nesvazujeme, jde spíš o to, aby to byly dobré snímky,“ upřesnila k žánrovému a tematickému zaměření dramaturgyně festivalu Radka Weiserová.
Letošní ročník uvede mimo jiné tematickou sekci Utopie, ve které šest filmů naznačuje, jak by mohl svět vypadat, nebo jak možná už vypadá, jen si toho nikdo nevšiml. Tuto sekci zastoupí například post-apokalyptická vize světa v režii Huga Lilji ve švédském snímku Neživí / The Unliving, jenž byl uveden v soutěži Berlinale a nominován na Cenu Evropské filmové akademie.
Představena bude i krátkometrážní tvorba režiséra Spike Jonzeho (V kůži Johna Malkoviche, Adaptace a Max a maxipříšerky). V krátkém filmu Bylo, nebylo / We Were Once a Fairytale spolupracuje s americkým raperem Kanyem Westem, ve Scénách z předměstí / Scenes from the Suburbs zase s Grammy oceněnou skupinu Arcade Fire. Snímek Já jsem tady / I’m here zachycuje osamělý život robota z Los Angeles a ve filmu Zemřít vedle tebe / Mourir Auprès de Toi zase ožívají postavy z knih jednoho knihkupectví.
GALERIE
videogallery_194799
Fanoušky pokleslých žánrů, nervydrásajících hororů, trashe a obskurností potěší projekce pásma filmů Brutal Relax Show. „Diváci budou moct hlasovat o nejšílenější film večera, jímž bude provázet herečka Simona Babčáková. Budou se tam objevovat filmy, které jsou hororové, absurdní nebo těžko pochopitelné v intencích vnímání normálního příběhu,“ doplňuje Weiserová.
Program obohatí nové Delikatesy i filmy pro děti
Novinkou v letošním programu bude sekce Delikatesy, která představí slavné krátké filmy, jež tvoří pomyslný zlatý fond krátkometrážní kinematografie. Milníky krátkometrážní tvorby jsou sestaveny z děl dnes již slavných tvůrců: například Byt Jana Švankmajera (1968) nebo Drahý telefone / Dear Phone od Petera Greenawaye (1976).
V Delikatesách se diváci seznámí s filmy, které byly novátorské formálně: například legendární film Chrise Markera Rampa /La Jetée (1963), jenž se stal předlohou pro slavnější film 12 opic Terryho Gilliama, nebo Andaluský pes / Un Chien andalou (1929), kterým Luis Buñuel a Salvador Dalí v roce 1929 položili základní kámen ke zcela novému chápání filmového obrazu. Další novinkou v programu je pásmo určené dětem od 9 do 11 let Malý velký svět. Publikum bude moci opět napříč všemi sekcemi vybrat film, který získá Cenu diváků.
Podle programového ředitele Karla Spěšného letos organizátoři vybírali z více než tisícovky přihlášených snímků. Nejpočetněji byla zastoupena evropská produkce, ale své zástupce v programu mají i Jižní Korea, Kanada či Austrálie. Po několikaleté pauze bude mít ve snímku O-ring Ondřeje Hudečka svého zástupce v mezinárodní soutěži domácí kinematografie. Festival krátkých filmů Praha potrvá do 22. ledna.
Kraťasy do metra?
V 60. letech vynesly krátké filmy Janu Švankmajerovi uznání doma i v zahraničí. Dnes se krátkometrážní tuzemská kinematografie opět vrací k úspěchům – například loni získal nominaci na studentského Oscara snímek Graffitiger o toulkách nasprejovaného tygra. V roce 2009 zase porota v Cannes ocenila film Bába.
Přesto v Česku krátkých filmů oproti jiným zemím vzniká minimum. „Neexistuje systematická podpora, která by se tomuto žánru věnovala,“ vysvětlila Markéta Šantrochová z Českého filmového centra. Krátké filmy u nás tvoří především studenti, ve světě se přitom žánru věnují i profesionální filmaři. „Dostávají peníze nejdříve na snímek do deseti, pak do čtyřiceti minut až získají podporu pro celovečerní film,“ doplnila dramaturgyně festivalu Radka Weiserová.
GALERIE
videogallery_194960
V zahraničí se navíc pro krátký film i snáze hledá uplatnění. Například v Berlíně se rozhodli pouštět snímky v metru. Párminutovou stopáží vyplní film cestujícím čekání na další soupravu. Provozovatelé pražských projekčních ploch na stanicích se něčemu podobnému nebrání. „Určitě bychom byli schopni krátký film zařadit, jednalo by se ale o takový, který nepotřebuje audio,“ upřesnil marketingový odborník Jan Kábrt.
Krátký film se dá využít ale i komerčně. Reklamní agentury už začaly oslovovat známé režiséry, aby část jejich filmů mohli použít pro propagaci. Podobným způsobem v poslední době pracuje například už zmíněný americký režisér Spike Jonze.