Britský rozhlas uvede světovou premiéru Brahmsovy skladby

Londýn – Britská rozhlasová stanice Radio 3 uvede světovou premiéru skladby Johannese Brahmse, kterou německý skladatel napsal jako dvacetiletý, tedy před 159 lety. Drobnou klavírní kompozici objevil před časem britský dirigent Christopher Hogwood, když se probíral rukopisy v knihovně v americkém Princetonu. Brahmsova skladba v podání pianisty Andrase Schiffa zazní 21. ledna, poprvé od chvíle, kdy byla napsána.

Čest uvést Brahmsovu premiéru bude mít moderátor Tom Service, který v rozhlase připravuje pořad o klasické hudbě s názvem Music Matters. „Nikdy jsem si nedokázal představit, že jako moderátor vypustím z úst slova: A teď si poslechněme světovou premiéru Brahmse,“ přiznal na svém blogu v deníku Guardian Service.

Dvouminutovou skladbu, která je pojmenována Albumblatt (List z alba), nahrál maďarský pianista Schiff. Podle Toma Service je to kompozice s „neodbytně nádhernou melodií“, která může znalcům Brahmse připadat povědomá. Stejná, jen v jiné tónině, se totiž objevuje v jeho slavném Triu Es dur pro lesní roh, housle a klavír. To napsal Brahms o 12 let později.

Skladbu napsanou na jediném listu papíru objevil dirigent a muzikolog Hogwood v knize, která patřila hudebnímu řediteli v německém Göttingenu. Do té se podepisovali skladatelé, kteří s ním přišli povečeřet, a Brahms nejspíše přinesl na setkání i drobnou skladbu, která poté navždy zmizela v soukromém archivu a nikdy se veřejně nehrála.

Video Premiéra skladby Johannese Brahmse po 159 letech
video

Premiéra skladby Johannese Brahmse po 159 letech

Brahms je často považován za posledního velkého skladatele klasické německé hudební tradice. Jeho tvůrčí doménou byla komorní a symfonická hudba. Z klavírní tvorby se ujaly především Uherské tance a Valčíky. Stěžejní význam mají jeho čtyři symfonie. Mezi hudební vrcholy jeho tvorby patří též Dvojkoncert pro housle a violoncello z roku 1887, jeho největším vokálním dílem je Německé rekviem (1868). „Svým způsobem vlastně objevil Antonína Dvořáka, s Brahmsem si byli v mnohém podobní,“ podotýká hudební kritik Českého rozhlasu Petr Veber.